Tři tuny prachu (1960)

"Socialismus se dělá víc elektrárnami než čistým vzduchem….Počkej a jak teď z toho ven…."Jak ven z této Daňkovy režijní prvotiny, která v sobě evidentně nezapře dobu svého vzniku? Radši se vůbec nekoukat nebo odsoudit ten dobový balast socialistické morálky. Musím říct, že za mě ani jedno. Mile mě tento film překvapil a naprosto nemohu souhlasit s oficiálním textem distributora. Už jen ten důraz na životní prostředí mě u filmu, co svým zpracováním má přeci jen asi blíž k filmům z let padesátých než nastupujících let šedesátých, docela překvapí. A i ten vztahový rozměr filmu (v něž se řeší otázka poctivého přístupu k sobě i druhým) není úplně špatný. No a když maminka/tchýně svým "mladým" kriticky říká, že"dělají ze svého manželství schůzi", docela jsem se pobavil.

Nakrúcalo sa napríklad aj v dome na Žofínskej 9 v Moravskej Ostrave a presne oproti dnešnému divadlu Antonína Dvořáka. Karel Höger (vo filme rovnako Karel) teda od divadla prešiel do fabriky i keď kanceláriu (kde hľadal manželku s inžinierom) mal hneď oproti divadlu, kde sa následne vrátil. Navyše prichádza ku kancelárii a odchádza od nej do slepej ulice. Zaujímavé sledovať, ako sa tvorcovia vysporiadali s jednotlivými zábermi a vidieť dobrú prácu strihača. V každom prípade zaujímavý exkurz do dobovej Ostravy. Zaujme miestny dialekt a pomerne nadčasová téma vrátane medziľudských vzťahov. Film je postavený na výborných hereckých výkonoch, kvalitnej dramaturgii a emocionálnych dialógoch. Narážky na prítomnosť strany a straníckych orgánov mi prídu tak nejako navyše (už asi aj v tej dobe), ale v tej dobe to bez toho išlo asi ťažko. Neprávom zabudnutá zaujímavosť českej kinematografie.

Pozor! Film popisuje promiskuitní vztahy mezi funkcionáři. Docela by mě zajímalo, proč mladý, začínající scénárista a režisér má snahu skloubit vcelku zajímavě se vyvíjející dva milostné trojúhelníky a téměř detektivní zápletku, s problematikou průmyslových exhalací (já vím, Ostravák). Profesně dobře natočený snímek, s dobře vybudovanou dějovou linkou (jasné 3 hvězdičky), sráží právě to nešťastné skloubení s pracovním prostředím. Fakt bizár. Že to jde i jinak, předvedl Daněk rok předtím svou Ošklivou slečnou (1959). V rámci žánru za 2,5.

Holkám už sice vlasy nerostly, ale ve vzduchu polétaly jen v podstatě neškodné pevné prachové částice. Ej! Kde jsou ty časy!
Jinak je to ale jen výchovná rudozelená agitka s počínajícími genderovými prvky, která se maskuje rodinným dramatem. Asi nejhorší počin jinak dobrého scénáristy a režiséra. Dá se ale pochopit, že se v té době musel člověk ponížit, aby mohl začít kariéru. Jedna hvězda za Medřickou, která snad jako jediná neměla gezicht utrápený starostmi o blaho lidu a osobní morální kredit.

Vzhledem k době svého vzniku je to film nadprůměrný. Pro mě je to film vyvolávající krásné vzpomínky na Ostravu mého útlého dětství, kdy jsme znečištění ovzduší nějak nevnímali a neřešili. Škoda, že záběrů Ostravy je tak málo, ale pochopitelně: není to film o Ostravě...jen se v ní odehrává onen věčný "manželský trojúhelník".