Teheránská tabu (2017)

Teherán má svoju temnú stránku a tajomstvá, o ktorých sa nehovorí. Prostitúciu, vydieranie, korupcia, udavačstvo, obchod s "bielym mäsom", ale hlavne postavenie žien v spoločnosti. Príbehy žien tu majú hlavné slovo. Pari má manžela vo väzení a nemého syna je bez prostriedkov a zrejme preto si privyrába prostitúciou. Sára je vydatá žena túžiaca po realizácii v práci, žijúca s mužom a jeho rodičmi v jednej domácnosti, ale muž jej odmieta dať povolenie. Donya je dievča, ktoré prišlo do Teheránu nájsť si prácu ale zaplietla sa do obchodu s bielym mäsom, prežije vášnivé okamihy s mladým hudobníkom Babakom a príde tak o panenstvo, ktoré bolo jej jedinou devízou. Všetky sa stretávajú s obmedzovaním, šikanou a ponižovaním. Produkcia a herci sú výborní. Film je upravený kolorovaním do animovanej podoby, čo mu pridáva na vizuálnej naliehavosti. Atmosféra je perfektná, sprevádzaná výbornou hudbou. 90%

Nechápu, proč jsem zhlédnutí tohohle filmu tak dlouho odkládal. On teda těm, kteří už o Íránu ví něco víc, nic nového neřekne (až teda možná na ten mírně překvapivý přehnaný důraz na byrokracii u nich), ale nemám s tím absolutně žádný problém, když to tak mistrně pracuje s postavami a se všemi nastolenými tématy. Takhle poctivá filmařská a scénáristická práce se v současnosti jen tak nevidí, takže si vážím každého takhle povedeného filmu a o to víc i každého, který to umí dostatečně silně a bez jakéhokoli patosu podat. I přes trochu zvláštní animaci (kterou jsem asi od Sním či bdím už neviděl) mě to naprosto uhranulo už od samého začátku a spolu s hlavními postavami jsem si tak hmatatelně prošel jejich depresivními a složitými životy v současném Íránu, kde se lidská svoboda omezuje opravdu pořádně. A i když tohle (z naprosto pochopitelných důvodů) nevzniklo přímo v Íránu, tak je vidět, že režisér skutečně je z Íránu, těm problémům plně rozumí a hlavně se v něm dá najít i styl íránské kinematografie, ve smyslu toho, že to vypráví o tom samém jako spousta dalších íránských filmů, ale opět naprosto jiným způsobem než všechny ostatní. Za mě tedy naprostá spokojenost, až jsem tomu musel v závěru doma lehce zatleskat :-) Slabých 5*

Zajímavě natočený film o životě v nábožensky rigidním Íránu z pohledu těch, kteří se nějakým způsobem vymykají islámským představám o morálce. Snímek má ale podle mě jednu zásadní chybu - líčí život v Íránu pouze jako řetěz nekonečného nehumánního zla, korupce a pokrytectví, kde obyčejné lidství nemá šanci se ani nadechnout. Rozhodně nejsem zastáncem podobných režimů, ale toto naprosto jednostranné pojetí, bez špetky čehokoliv pozitivního, mi příliš zavání ideologickou objednávkou. Zdalipak se někdy něco podobného natočilo na západě  třeba o Saúdské Arábii, "nejlepším příteli" USA, kde militantní sunitský islamismus má nepochybně ještě zrůdnější podobu než jeho íránská šíitská konkurence?

Asi si mnoho z nás neumí představit základní sociální a jiné principy pro běžný život v Íránu. Všichni víme, že je to muslimská země a v jakém postavení jsou zde ženy, ale tenhle pohled zprostředkovaný Íráncem je asi pro mnoho lidí trochu překvapivý. Prostituce? Korupce? A tyhle všechny celospolečenské záležitosti jsou v ostrém kontrastu s náboženstvím, kde se i za držení za ruce zavírá a za drobné delikty věší. Film je navíc vystavěn na několika příbězích, které zpočátku nepůsobí tak silně, jakými se postupně ukážou být. Chvílemi je zde i prostor pro pocit uvolnění, že vše ještě nemůže být tak špatné, aby vzápětí byl vystřídán něčím silným. Film si prostě musí zažít každý sám a zcela jistě něco o Íránu vypovídá. Ke změně ale dojde asi jen těžko. Jak se ukazuje, i běžní úředníci ze systému leckdy honosně prosperují. Snímek je výborně animován a působí dobře barevně. Jen si musíte zvyknout, že režisér původem z přísně muslimského Íránu točí o Íránu s řadou sexuálních scén.

Parádny film, ktorého forma si ma získala a som veľmi rád, že som nebol svedkom ďalšieho animáku, ktorý tak rád zobrazuje prepálené emócie v tvárach postáv. Iste, je za tým rotoskopia, ale aj tá sa dá pozmeniť vo svete digitálu. A keby šlo len o formu... celá výpoveď diela je úderná, zároveň hravá i zábavná, no aj drsná a smutná až ostáva rozum stáť čože to za životy žijú Iránčania. A koľko pokrytectva sa v nich skrýva. Túžby, hlavne erotické či sexuálne, ovládajú životy protagonistov, no všetko je to systematicky potlačené. Ženy sú pod ťažkým patriarchátom, no film im dáva silu vo vykorisťovaní mužov skrz to, že muži sú v oblasti sexuálnych túžob slabí a zraniteľní. Je parádne sledovať ako sa z naznačenej nerovnováhy medzi mužom a ženou mení tento obraz podľa šikovnosti či prefíkanosti žien využiť tento atribút čo najviac vo svoj prospech. Babakov príbeh priam plasticky opisuje čo sa stane ak chlap podľahne čarovnej žene a dostane sa do situácie, kedy musí riešiť ako elegantne zakryť stopy po chvíľkovom sexuálnom dobrodružstve. Príbeh ženy, ktorá kvôli získaniu práce bola na dvoch potratoch, je silné kafé. Vyústenie je úplne pochopiteľné a skrz pozorujúceho nemého chlapca je také, že divák ostáva v nemom úžase, myslím to ovšem v negatívnom zmysle. Príjemné odľahčenie príbehov prichádza pri krátkych intermezzos odohrávajúcich sa vo fotobúdke, krásna režisérska chuťovka. Trochu politického názoru Iránu na USA vložil Soozandeh do scény kde vidíme americkú zástavu visiacu na budove, na ktorej namiesto hviezdičiek sú lebky, namiesto pásikov letiaca atómovka. A celé s nápisom DOWN WITH THE USA. Skrátka krásne svojské. Záver neprináša žiadnu úľavu, lebo pod vplyvom okolností jedna postava zvolí útek, druhá postava volí skoncovať so svojim životom, ďalšia zostáva v systéme a bude ďalej bojovať. Film chápem ako dron, ktorý nám objednal Soozandeh, aby v plnej nahote odkryl tabu v Iráne.