Těch několik dnů... (1968)

Francúzsko-československá koprodukcia z roku 1968, režisérsky vedenáYvesom Ciampim, rozpovedá príbeh o francúzskej študentke Françoise (Thalie Frugès), ktorá prichádza na jeseň roku 1967 na študijný pobyt do Prahy. V hlavnom meste vtedajšieho Československa sa spoznáva s profesorom Pavlem Kučerou (Vít Olmer), s ktorým sa viac zblíži. Na prvý pohľad veľmi nenápadný film obsahovo zachytáva a reflektuje obdobie Pražskej jari so všetkým zmenami, ktoré sa diali v československej spoločnosti. Do časov plných zmien snímka zasadzuje životy obyčajných ľudí - vysokoškolských študentov a pedagógov. Tí sa snažia nájsť spôsob bežného "fungovania" v socialistickej spoločnosti, snažia sa viac priblížiť slobodnému svetu a západným hodnotám. Na druhú stranu film režiséra Ciampiho zachytáva aj vysokoškolských študentov vo Francúzsku, ktorí sa naopak prikláňajú k socialistickým myšlienkam a búria sa proti myšlienkam buržoázie. V snímke tak vzniká zaujímavá komparácia, názorová rozdielnosť dvoch identických (vysokoškolských) prostredí v odlišných štátnych zriadeniach. Tieto rozdiely sa zároveň prenášajú aj do vzťahu medzi Françoise a Pavlem, ktorí k sebe na jednu stranu síce majú blízko, ale zároveň nedokážu koexistovať, čo vedie k postupnému odcudzeniu sa. To následne vrcholí Françoisiným odchodom z Prahy bez rozlúčky s Pavlem krátko pred inváziou okupačných vojsk v auguste 1968. Ako možno vidieť na začiatku filmu, celý dej je v podstate spomínaním Françoise na jej niekoľko mesiacov v Prahe počas Nového roka 1969.Těch několik dnů...aleboÀ quelques jours près...je drámou o blížiacej sa tragédii a ľudskej odlišnosti. Vo vzduchu príbehu nepríjemne cítiť blížiace sa augustové udalosti, ktoré film priamo nezachytáva, ale nepriamo s nimi do veľkej miery pracuje. Silnou stránkou Ciampiho dielo je aj vynikajúca autentická pražská výprava z druhej polovice šesťdesiatych rokov dvadsiateho storočia.

Příběh vychází z osmašedesátého roku a citlivě zachycuje tzv. Pražské jaro a jeho proměny. Do určité míry jsou tu i jisté politické souvislosti, které se odehrávají ve stejných dějových a časových rovinách. A to jarní bouře nepokojů levicových studentů a intelektuálů z roku 1968 v Paříži a jejich pikantní představy o socialismu. Jenže oni na rozdíl od Československa žili v úplně jiných podmínkách, měli volbu výběru politického vyznání, svobodu a možnost cestování. Zpět k samotnému filmu, ačkoli to není nijak převratný film tak na kulise milostné zápletky, lze film vnímat jako zajímavý pohled na obě jara. V tomto smyslu nelze zapomenout, že šlo o světlý okamžik v budování socialismu v naší krásné zemi.

👀

V titulcích filmu uvedeno: název Těch několik dnů...

Originální romance odehrávající se na půl v Československu a na půl ve Francii. Ze snímku čiší energie studentů odhodlaných porvat se na ulici o budoucnost celého světa. K učení toho příliš asi není a tak si znudění študáci krátí dlouhou chvíli politikou. Dosti autenticky působící záběry z pouličních šarvátek. Stávka studentů je dobrá komedie. To bych bral taky. Ale pěkně zahráno od českých i francouzských představitelů. // Symbolika: 25:55 – plochá země, slunce, nebeská klenba; 27:01 – globus – nesmí chybět!!!; 40:25 – globusek podruhé; v socialismu v žádném případě nelze opomenout Vánoce: zde nám čvachtají vánoční kapříci. // Hlášky: „Proč se umírá ve Vietnamu.“ – na kolejích to politicky klokotá. / „Profesoři se ptají na teorii relativity.“ – propaganda s vykonstruovanou teorií, kterou nikdo nepotřebuje. / „Nečekal jsem, že spolu strávíme Vánoce.“ – Vánoce podruhé. / „Pane vrchní, noviny.“ – dezinformací není nikdy dost. // Další veselé momenty: 1:04:46 – všichni jednotně s maximálním zaujetím hltají Televizní noviny i s navijákem.(06.10.2024)