Tchán (1979)

Zdeněk Míka, komunistický kádr a režisér spolu se svými vinohradskými herci, řemeslo ovládnul, koukat se na to dá, ale asi nic víc. Žádný přesah, žádný nápad, nijak specificky rozehrané spolubydlení několika generací v jedné chalupě, nic. Jar. Dietl dokázal zápletku jako obvykle vykonstruovat, ale to, co mu fungovalo dobře v televizi, v jeho filmech většinou nijak nevyzní. Jar. Bláha a Vlast. Brodský taky byli v mnoha jiných dílech mnohem zajímavější (např. v Polákových Návštěvnících). Stejná rutina, třeba i hospodské scény. A tak snad jen Veškrnová i zde dokazuje, proč se rychle v 70tých letech stala hereckou hvězdou. No, a snad pro mladší generace může být zvláštním oživením, jak se dřív dostávalo na jedinou VŠ.

Socíkovská komedoška o tom, jak Josip Visralionovič Blahušvilli mikromanažuje nejen svůj údržbářskej abtajlung v JéZéDé v Krokoměrově, ale predevším celou svou rodinku, která kromě tchánovců (Bróďa, Bába Tutovka), ženy (Libka Havka) a dvou noname netáhel spolu s jejich šukézními snachoidními protějšky je tvořena dcérenkou Daškou Havel Veškou, která nám dá ochutnat celou plejádu svých hereckých poloh od hloupounké slepičky od domácích chlupáčků a peříků, přes čerstvou maturošku a wanna be vysokošku, až po odbojnou dcérku a novomanželku. Pak je tu mechanizátor Sváťa Nebojsa Skopu-Tě-Do-Mrtva, pokud tu brázdu nezvořeš tak, jak je požadováno směrnicí kolchozního chozrasčotu pro mašíny típa Kolos. No, nebudu prozrazovat dějové zákruty, jen tolik mohu naznačit, že bláhový Blahoslav, ač to myslel všechno dobře, byl zesměšněn a zostuzen zeťákem a jeho otrokyní DHV, neboť tito úskoční lišajové mu naordinovali jeho vlastních trpkých intrikánských kapek nepočítaně. Ale nebujte, lidičkové dobří, šecko se zas v dobré vobrátí a celá ves i famílija zas budó žít v pospolitosti dokonalé. K temu nám Herr Dýtl dopomáhé. Krkafčím Horám, jakožto i Burrandowu třikrát zdar! Nazdar!

Bohužel vím přesně jaké to je, mít doma takového člověka. Přesně takový byl můj táta a přesně takový je můj "tchán". (zatím v uvozovkách, svatbu ještě nechystáme) Taky 3x překroutí kdo co řekne, nemá mě rád protože jsem vystudoval jen střední školu a protože mám špatné zaměstnání, jeho dcera si zaslouží lepšího, protože na ni nemám čas (logicky, když chodím do práce na směny), protože bydlím "jenom" ve starém bytě a ne v rodinném domku 8+4 s 3mi auty, neumím si ho spravit (renovoval jsem před 2 lety ale jemu se to nelíbí, protože by chtěl zlatý kliky i na šuplíkách) a když se ke mě přestěhuje tak nás neuživím ..... Přesně jako ve filmu se mu podařilo vnést mezi nás jakousi falešnou myšlenku že já to s ní nemyslím vážně. Prostě zmetek ulhanej falešnej. Bohužel my tu nemáme Brodského, takže tu jeho tyranii budu muset trpět do doby než se naseru a  skončím ve vězení.

To je tak, když zapnete v neděli po obědě náhodně televizi v domnění, že si hodíte nohy nahoru a necháte svoje myšlenky mizet u pořadu typu Rady ptáka votvíráka, nebo receptář prima nápadů s Přemetem od Podlahy. A on je tam film Tchán z konce sedmdesátých let. Skvadra herců klasická a úměrná té době, hodnocení 54 procent dává tušit , že by mělo jít o těžký průstřel průměrem...taky úměrný době, kdy sice vzniklo hodně filmů , ale taky jich hodně zapadlo. Takhle mile jak Tchán mě už dlouho nic nerozesmálo. Skvělý Bláha v rouše Hitleří co se za každou cenu snaží lajnovat všechno všem podle sebe a jediný, kdo mu pravidelně vzdoruje je dědek Brodský, který ho stírá od rána do večera, to všechno za zdatné podpory známějších herců a hereček, hodně povedený film.............moje hodnocení = 8 z 10.

"Já byl nadanej. Já byl pilnej. Ale já musel všeho nechat, abych se staral o rodinu." Já jsem nebyl nadaný, už vůbec jsem nebyl pilný a o rodinu jsem se jako mladík taky moc nestaral, takže tchánovi Vavřincovi nesahám ani po radlici kombajnu. Ale na druhou stranu nechávám lidi žít svůj život a v tom se od zemědělského intrikána taky dost liším. Jen jsem si přál, aby to jeho intrikování bylo zábavné, ale toho jsem se taky nedočkal. Občasný pokus o vtípek totiž komedii neudělá. Za mě to prostě bylo spíše smutné než humorné a to komediím nedokážu odpustit.