Sunset Strip (2000)

Tovaren na sny, kde vznikaju slavne filmy, este v takom roku 1768 vobec nestala, na mieste dnesnych slavnych hollywoodskych studii prevladali v roku 1768 klasicke piesocne burky, maximalne tam stala stara osarpana chatrc, ktora sa pomaly ale rozhodne rozpadavala. Vyvoj nezastavis, v roku 1972 uz ta Tovaren na sny zvana HolyVud ponukala hercom slavu, peniaze, zak tore sa dali kupit rozsiahle majetky, domy, vily ..... alebo uspesnu karieru. A moznost byt za vodou. A toto ponuka Tovaren na sny dodnes. Toto vsetk o laka 6 mladych ludi, ktori tuzia po slave, bohatstve atd atd ..... do toho este oficialny distributor splieta cosi o Nixonovi a vojne vo Vietname. To ale je zahranicna politika USA, a tam mam brutalne zabrany hovorit - a nejde len o zahranicnu politiku USA, rovnako aj povedzme zahranicna politika Ruska ci nejakej dalsej velkej krajiny u vsetkych tychto statov mam rovnake brutalne zabrany : film je len sivy sedivy priemer, nic zasadne : 55 %

Hola Guys! =´) Dejme tomu, že život je skládačka...a já si tuhle Californskou skládanku - kdy ulice byly 24 hodin narvané lidmi, co si žili po svém - bary zahlcené kouřem z cigaret, trávy a strun od kytary - a kdy každá barva dávala smysl i barvoslepému fotografovi - kdy sis mohl ve čtyři ráno dát v restauraci zelené želé se šlehačkou gratis a o hodinu později si zahrát na společné kombo s číšníkem - milovat kohokoli, ale hlavně teď a vášnivě, protože zítra může být všechno jinak - já si tu skládanku zamilovala... Taková báječná pohodička s cool muzikou a stylově přítulnou atmosférou. A za to dík! =´)

Ani nevím, koho mám z těch postav radši. Jestli hezouna Simona, vždycky kouzelnou Annu ve své pro mě nejlepší roli, Nicka jdoucího za záhadným riffem, Roryho a jeho poetické minrdáky nebo věčně nespokojeného Jareda. Asi všechny stejně. Sunset strip má neopakovatelnou atmosféru, kamera je kouzelná a povahy těch lidí mě blízké, takže 5.

Příjemný film, který sice nepřináší do pohledu na showbusiness a pravidla jeho fungování nic nového, ale je sympatický v tom, že všechny vztahové linie končí pozitivně, i když divák tuší, že v některých případech nebudou mít dlouhého trvání. Kladem je i obsazení, takové Anně Friel by člověk věřil milostné vyznání, i když ví, že se pár minut předtím vyspala s půlkou svých zákazníků.:-) Celkový dojem: 65 %.

Nikterak výrazný, zábavný či napínavý film, bez poselství. A přesto se mi na něj koukalo docela pěkně. Má totiž (snad) vypovídací hodnotu o daném místě v dané době a spoustě menších i větších postaviček, které prožívaly své chvíle slávy, neslávy, lásky, nelásky a kapavky... P.S. Pamatovat si budu kytarový duet v údolí