Stille Nacht (1969)

Tento netradiční vánoční rituál skrývá prvky perverznosti a nechutnosti, ale pro všechny zúčastněné měl jistě nějaký význam jenž zůstal širší veřejnosti skrytý. Jedno je však jisté režisér Mühl je rozhodně zaujal, nebo lépe řečeno jeho tvorba a v brzké době se určitě podívám po jeho dalších snímcích. Tohle se snad ani nedá hodnotit, ale dám průměr, protože nemůžu říct, že by mě to nezaujalo.

Sprievodné tóny piesne Tichá noc, poznamenanej vianočnou atmosférou pokoja a lásky sprevádzajú úvodné pubertálne dovádzanie nahej dvojice pod vyzdobeným vianočným stromčekom. Kontrast sviatočnej, pomalej piesne s obrazom sa naplno vyjaví pri následnom podrezaní prasaťa a potretí ženského tela jeho krvou a vnútornosťami. Nechýba záverečné pomúčenie a pocikanie (akýsi trademark viedenských akcionistov). Ďalší šokizmus hrubého zrna, zrejme v znamení naruby prevráteného výkladu povery o zlatom prasiatku, ktoré sa o polnoci na Štedrý večer zjaví poslušným deťom. Nič proti provokáciám, nič proti liečbe psychických porúch absolútnym oslobodením libidóznych podvedomých túžob človeka vytvorením akokoľvek extrémnej formy umenia (áno aj toto bola, a údajne najvýznamnejšia úloha viedenských akcionistov), ale ubližovanie zvieratám v mene samoúčelného šokovania alebo psychoterapie prekračuje hranice mojej akceptovateľnosti.

Hledáte kraťas kterej dokáže navodit tu pravou vánoční atmosféru ? Snímek " Stille Nacht " nebude tou správnou volbou.

Konečně někdo vystihl o čem vlastně ty vánoce jsou...

Myslenku chapu, ale pres kuchani prasete za doprovodu Tiche noci se neprenesu.