Stalo se zítra (1944)

Usmívala jsem se po celou dobu. Nápaditá zápletka, dobře rozpracovaná, a byla jsem i hodně zvědavá na to, jak tvůrci z té poslední, nepříznivé předpovědi vybruslí. Všechno vycházelo tak, že jsem už skoro měla o novináře Stevense obavy, že bude nakonec on sám někomu dalšímu rozdávat zítřejší noviny. Ale copak by to mohl krásné, sympatické Sylvii udělat?

To už se mi hodně dlouho nestalo, aby mě u komedie tak moc iritoval hlavní hrdina... i navzdory tomu, že jeho charakter je jen součástí zdejšího humoru. Ale stalo se a vyloženě mě štvalo, jak moc je Larry naivní, hloupý a naprosto nechápavý, až jsem se tomu skoro ani smát nedokázal. Možná bych si k němu dokázal najít cestu, kdyby aspoň trochu inteligence měl, ale takhle mi to fakt nešlo. Přesto ano, občas mě tím bavil, ale ve většině gagů prostě ne. Takhle mi dojmy musela zachraňovat (i vyvažovat) Sylvia, která mě snad ve všech ohledech oslovovala i bavila víc. Jinak to má dost zvláštně gradovaný scénář, ve kterém se zápletka s využitím večerních novin ze zítřka vydává všemožnými směry, jen ne tak prozíravě tam, kam bych čekal. Přitom to, co by u ní asi každého předem napadlo, snad vždycky přijde, ale často buď v moment, kdy se nezdá, že by to tvůrci měli vůbec v plánu zahrnout (vydělání velkých peněz skrze dostihy) a nebo v moment, který na první pohled působí v celkově struktuře poněkud nesmyslně a přitom není. Je to zároveň svižné, neustále překvapující a skoro tak odpoutané ze řetězů, jako byla ve 40. letech mezi vysokorozpočtovými filmyOtázka života a smrti. Ta mě ale bavila značně víc, zatímco uStalo se zítradokážu zhruba den po zhlédnutí říct hlavně to, že mě nenudila, sem tam něčím rozesmála, ale celkově to pro mě nemá větší status, než jen "fajn film na jedno zhlédnutí" a to i přes to, kolik si toho dělá po svém. Ve struktuře vyprávění se Clair nezapřel, ale ve všem ostatním jsem ho neviděl. Zase soudit můžu jen podleMezihrya ta je někde úplně jinde... Lepší 3*

"How do you know you got ten years?"Mladý nádejný novinár má uľahčenú prácu s hľadaním publikovania hodných senzácií, kúzelný senior ho totiž obdarúva výtlačkom zajtrajších novín už dnes, takže je vždy pohotovo na mieste činu pred konkurenciou. Všetko klape k jeho spokojnosti, až kým si raz neprečíta svoje meno nie pod článkom, ale už v nadpise, navyše informujúcom o jeho smrti zastrelením, takže bude musieť rýchlo objaviť obchádzku osudu. Svižná veselohra s fantazijnými prvkami, nejakou akciou a trochou romantiky navrch, ktorá bola retro už v roku uvedenia, odohráva sa totiž začiatkom storočia, čomu zodpovedajú kostýmy a po uliciach jazdiace konské drožky. Okrem novinára a jeho kolegov tu máme kúzelníka z varieté, jeho pôvabnú asistentku a podozrievavých strážcov zákona. Osobne ma hodne baví ten dobový spôsob herectva, najviac som si užil strýčka Jacka Oakieho a tatíka Johna Phillibera. Veľmi príjemne strávený čas za štyri dostihové tikety na víťaza.(vďaka Willymu Kufaltovi za zaradenie do premietania)

Nech už sa v novinách píše o minulosti alebo o budúcnosti ako v tomto filme, jedno majú spoločné. Obsahujú fakty, či sa vám to páči alebo nie. Teda s výnimkou toho, keď klamú alebo sa mýlia. Také ponaučenie som si odniesol. Novinár túžiaci po senzácii sa vyhol všetkým predpokladaným ranám osudu, aj keď ich mal nadiktované, pretože papier znesie veľa. Komédia, ktorá sa stala zajtra, lebo je dosť možné, že sa po jej pozretí na druhý deň zobudíte s úsmevom na tvári.

„WHAT WILL BE, WILL BE.”[=ČO SA MÁ STAŤ, SA STANE.]•Tento ústredný protagonista, čiže tým pádom - novinový reportér menomLarry Stevens[POWELL]- mi v nadnesenom slova zmysle - pripomínal i práve toho, trebárs, že „Spiaceho proroka” Edgara Cayceho, ktorý vskutku úspešným spôsobom, následne akosi správne dokázalpredpovedaťbudúcnosť, čo mi už pomaly pre zmenu zase začalo vo svojej nadväznosti, pripomínať i klasickú látku v podobeThe Ghost and Mrs. Muir- strihnutú o klasický materiál v tvareZajtrajších novín, ako povedzme nosnú myšlienku, teda pomerne dosť nevyváženého diela pod taktovkou francúzskeho režiséra v podaníR. Claira- s podľa mňa nie príliš presvedčivým ústredným predstaviteľom v hlavnej úlohe, keď si myslím, že by sa na jeho mieste oveľa lepšie osvedčil menovecWilliam; [a to] ďalej ani nehovoriac o neustálom prehrávaní sa zo strany vedľajšej postavy - strýkaSmithav nasledovnom stvárneníJ. Oakieom, ktorý mi [ne]normálne čoraz viacej liezol na nervy;Smithová, to jest predstaviteľkaDarnellová- v podstate o nej platí úplne to isté; nebyť možnože záverečnej, dynamickej sekvencie, tak predsa by som napokon zrejme ešte zašiel s výsledným hodnotením i o stupeň nižšie, než v aktuálnom prípade, ktorý na mňa zvyčajne dýchal akýmsi sentimentálnym, až by som dokonca podotkol, že naivným štýlom.•Podľa mňa to francúzski režiséri v hollywoodskom prostredí, nemali vôbec jednoduché[pravdažejestvujú svetlejšie výnimky], pričom toto je opätovne ten žiarivý príklad, že na tomto pomenovaní bude i poriadny kusisko pravdy.•Skrátka, o tomto diele, som mal naprosto rozdielne predstavy, než aké sa mi naostatok sprostredkovali, aj keď som sa na druhej strane, rovnako tiež obával i toho prostého faktu, že za kormidlom stálfrancúzsky kormidelník, čo sa znovu bohužiaľ potvrdilo.•Asi najväčšia výhoda spočíva najmä v tom ponímaní, že v rámci svojej dĺžky[85 minút], sa to rozhodne dá nejako prekonať, i keď to určite nie je žiadna veľká sláva, no aspoň na jedno pozretie - u mňa istotne obstojí!