Velké manévry (1955)

Príjemný romantický film, ktorý začína ako príjemná roztopaš mladého plukovníka - stávkou, že zvedie ženu, ktorú mu určí osud. Tá však odoláva až mu zlomí srdce a Armand sa do nej skutočne zamiluje. Všetko sa však skomplikuje, pretože ona sama je na pochybách a od začiatku sa jej dvorí iný muž. Toho však nemiluje. Skvelá produkcia a výborné herecké výkony. 70%

Doba padesátých let přinesla filmy především dobrodružné či romantické. Lidé se chtěli po konci války bavit, smát a snít. Velké manévry splňují alespoň polovinu. René Clair nám představil vojáky, kteří především pijí, věnují se hazardu a hlavně nemají moc co na práci. A tak se sázejí. Jenže tohle dohromady má vystačit na celý film. Ještě je k tomu celému přidáno téma sázky. Muž, jež dosud nikdy nemiloval, se vsadil o srdce ženy, ale o sázku už nejde. Jde o to ji přesvědčit, že je již úplně jiný. To celé je zabaleno do krásného balastu kostýmů. Ale víc než klasickou romantiku padesátých let čekat nelze. Nakonec nedojde ani na pistolnický souboj.

Kdysi jsem byl romantik a podobné filmy jsem miloval. Bohužel, dnes už vím, že v životě je tomu naprosto jinak a ženy spíše zatrpknou, když o ně vyhlášený milovník nemá zájem. Je to prostě vše jen krásně barevná, romantická lež. Díky výborným hercům se na to dá dívat, ale určitě to není komedie, jak tento film je prezentován.

U viacerých trojhviezdičkových filmov po opakovanom pozretí pridávam komentár odoberám hviezdičku. V prípade Veľkých manévrov hviezdičku pridávam. Nemám preto racionálny dôvod, ale keď som vo filme prehliadol to okázalé ľahtikárstvo, bujarosť, pokrytectvo a ďalšie motívy, ostalo tam Clairovo majstrovstvo, jeho drobnokresba, ktorú som mal možnosť obdivovať až pri opakovanom pozretí. Možno sú to slabé štyri hviezdičky, ale nemyslím, že by boli nezaslúžené.

Viac než čo iné, je to kostýmová nuda. Dej a veľa dialógov je číročistou sivotou. Rečami, čo denne počúvame vo vzťahových historkách rôznych foriem. Tu konkrétne bojujú o jednu hlavnú hrdinku dvaja muži priťahovaní zrejme silami temnôt. Ona totiž vzhľadovo pripomína skôr vládkyňu podsvetia než osudom vyžrebovanú femme fatale. Nuž ale vari hádam žeby toto bolo zámyslom režiséra so svojským zmyslom pre humor? Hlavnú ženskú postavu poňať tak zvláštnym spôsobom? Nakoľko teda ide vraj o komédiu a ja som veľa iného vtipu v nej nepobadal.