Rozmarný duch (1945)

Tenhle film jsem si vybral hlavně proto, že jsem kdysi jako dítě viděl stejnojmennou inscenaci v divadle (slovenské zájezdové nastudování, cca rok 2010, mj. se Zuzanou Kocúrikovou jako vědmou), byl jsem úplně nadšen, i po letech si stále vybavuji vybrané scény a obrysy děje včetně zásadních zvratů a už déle jsem si chtěl ten zážitek aspoň vzdáleně připomenout skrze filmovou adaptaci stejné hry. Ehm... kdybych pořád neměl v sobě pozitivní ozveny někdějšího divadelního zážitku, možná mě to dějové překvapí a já se vyšplhám aspoň na slabé 3*, ale v tomto případě mě ta výsostná divadelnost na plátně spíš iritovala, hlavně poblázněná kreace Rutherfordové mi přišla otravná, pojetí ve stylu rutinní studiové adaptace mě moc nestrhlo a občas připomínalo sledování ne zcela vydařené dobové kuriozity, i když Rex Harrison mě občas zaujal svým elegantním snobstvím a zeleně pomalovaná Kay Hammond jako duch měla své světlé momenty s ironickým nasazeným tónem, který mě v jejím podání víckrát pobavil. Celkově ale nemám daleko od toho označit LeanovaRozmarného duchaza skoro až céčkový pokus o Hitchcocka, ze kterého atmosféry se zde navzdory námětu vytratilo cokoliv napínavého a mysteriózního, natož strašidelného. A vlastně se nedivím, pokud se autorovi hry tato adaptace vůbec nelíbila./Apropo, herce Rexe Harrisona jsem znal doposud z jednoho filmu –My Fair Lady... a takéMy Fair Ladyjsem viděl nejdřív jako dítě v divadle, než jsem se za x dalších let dostal k slavné filmové adaptaci, která mě ovšem navzdory prvotní divadelní zkušenosti nadchla. No, nechtějte po mně ještě další srovnání po tomhle zklamání.[45%]

Milá britská komedie s Rexem Harrisonem, který se poměrně krátce po smrti první manželky znovu ožení. Nové manželství by bylo šťastné, kdyby nedošlo k neblahé seanci s vynikající Margaret Rutherfordovou, jíž se povede přivolat ducha první ženy zpět. Co však dělat se dvěma manželkami, když každá vyžaduje svůj díl pozornosti? A co když se vás jedna z nich pokusí zabít? Poslední záběr pobavil vrchovatě.

Před časem jsem zhlédl nejnovější remake tohoto snímku a dnes se mi dostalo možnosti seznámit se s originálem. Dospěl jsem ke třem zásadním zjištěním. Přestože má snímek bezmála osmdesát, je stále překvapivě svěže zábavný, k čemuž bezpochyby přispělo i jeho obarvení v Technicoloru. Třebaže jde o tak svěže zábavné dílo, bude jistě záhy na černé listině pro znevažování Indů. Třetím poznatkem je fakt, že se poslední verze držela této původní předlohy téměř jako pověstný exkrement košile, ale rozdíly by se i tak našly. Tento originál bych si dovolil označit za komornější a o to víc zaměřený na dialogy. Pokud bych měl vypíchnout, co mi na filmu vadilo, pak by to byli pistácioví duchové, kteří mi až příliš evokovali vodníky. Vlastně evokovaly vodnice. / "Je tam někdo? Je tam někdo? Jedno ťuknutí ano, dvě ťuknutí ne." / Poučení: Nepropadej okultismu.

Pokiaľ sme mladí, čítame o načisto neskutočných veciach a veríme im. Keď sme starší a múdrejší, zistíme, možno aj s trochou ľútosti, že niečo také je nereálne. Ale to je úplny, absolútny omyl. Bol raz jeden krásny vidiecky dom, v ktorom žil veľmi šťastný manželský pár... Týmito slovami začína starý, čiernobiely anglický snímok "Rozmarný duch" (Blithe Spirit), ktorý v roku 1945 natočil režisér David Lean. Je to filmové spracovanie v tých časoch veľmi obľúbenej divadelnej hry z roku 1941, ktorú vyprodukoval dramatik Noël Coward. Divadelná predloha bola skúseným filmovým režisérom umne pretransformovaná do zhruba deväťdesiat päť minútového kino snímku. Vznikla tak príjemná konverzačná duchárska komédia, ktorá i po viac ako sedemdesiatich piatich rokov od svojej premiéry dokáže zaujať a i pobaviť filmových gurmánov. Mne osobne padla vhod, nenudil som sa. ****

Nadpřirozená duchařská komedie postavená nadivadelní hře, která překvapivě a hravě vytváří zajímavou souhru typickyanglické kulturya amerického žánruscrewballové komedie. Radostně rychlé, svižné a v dialozích díky bohatému hereckému složení vtipné. Navíc v kombinaci s nápadnými speciálními efekty a barevně hravou kamerou s technologiíTechnicolorse jedná o skvělý vizuální filmový zážitek, který je na svoji dobu vzniku vskutku nevídaný. Ačkolivteatrálnostsamotného příběhu je viditelná a v jistých místech omezující, přesto jeLeanschopen do celého filmu protlačit svoji filmařskou snahu oprostit se od divadelního pocitu různými detailními úpravami.