Slon (2003)

Gus Van Sant vytváří chladný, observační portrét běžného školního dne, který je narušen tragédií. Snímek je formálně výrazný,dlouhé statické záběry, strohé dialogy a přirozené herecké výkony vytvářejí dokumentárně realistickou atmosféru. Van Sant tím záměrně odmítá dramatizaci a předsudky, které se často spojují s tématem školního násilí. Problémem je však samotná narativní struktura. Film je natolik minimalistický, až působí emocionálně odtažitě. Místo dramatického oblouku nabízí spíše sled fragmentů, které postrádají vnitřní napětí. Elephant tak může být vnímán jako umělecká studie prázdnoty a náhody, což je sice legitimní přístup, ale pro mnoho diváků frustrující. Výsledkem je dílo, které má bezpochyby filmovou hodnotu, ale nedokáže vytvořit silný emocionální nebo intelektuální dopad. Tvrdé téma je zde zpracováno způsobem, který spíše analyzuje než interpretuje.

Film natočený bez absolutních emocí, k postavám, k divákovi, k nikomu a ničemu. Bez jakéhokoliv citového zapojení diváka s postavou, bez větších střihů a až se snovým projevem kamery, kdy vidíme studenty před i během střílení v naprostém klidu a melancholii, takový je pro vás Gus Van Sant. Možná by to na mě zafungovalo, ale to by se nesmělo jednat o jeden z největších školních masakrů v USA. Nevím no, další věcí na tom je, že už jsem viděl několik dokumentů o této události a tadySlonuž mi nedal nic nového, možná bych to viděl jinak... ale asi ne. Čisté 3*

Takto strhujúco to nedokázal aniVilleneuvesPolytechnique. Do Elephant som išiel ako na artové dielo, bez tušenia o téme, akou sa bude zaoberať. Preto na mňa prvých 60min pôsobil prirodzene stuhnuto, akoby ma pripravoval na niečo desivo chladné a neuveriteľné, ale čakal som (a tešil sa na) niečo typuAmerican Beauty. Výsledok ma teda moc nemilo v rámci svojho odporného smeru prekvapil, ale nezarazil. Pokiaľ by som to ale sledoval s danou vedomosťou, tak neverím, že by ma účinok ako celok vedel podobne trafiť. Väčšie emócie než pri záverečnom masakri som však cítil pri dovtedajšej sonde do každodenného života postáv, ktoré sa hýbu úplne bežnými študentskými problémami. Preto je vo výsledku tak divácky osobný a otriasajúci. Záver mi samozrejme zatajil dych a zmrazil fungovanie hýbania telom, pričom mi zalial oči a vysal dušu. Pár momentov (černoch, otec atď.) som ale nepochopil a (nielen) tie mi mierne vzďaľujú film od plného hodnotenia. Z hľadiska formátu kamery, obsadenia a inak celkového spracovania vizuálnym stvárnením úchvatné. V rámci poľa zobrazenia zvrátených činov skutočných atentátov (Utøya 22. juli, Polytechnique atď.) je Elephant v parte najslabším, no psychologicky najsilnejším.

Film o brutalitě, které se nedá nevidět a je ve světa více a více "normální". Gus Van Sant převedl na plátna Americkou střelbu ve škole, ale ne způsobem, který bychom čekali. Nasadil svou uměleckou duši. Jeho film, tak celou dobu "stojí" a jen pěstuje napětí a vyvrcholí až ke konci masakrem. Ke všemu přidává dlouhé záběry na prostory či zatahující se oblohu. Někdo by řekl nuda, já říkám vyleštěnost a vůle toho, že Sant věděl co dělá a jeho příběh musel být jiný, oddělit se, být svůj. - 86 % -

Zajímavý film. Observační a téměř dokumentární první hodina důmyslně využívá tísnivé napětí pramenící z toho, že diváci vědí, co přijde. Když "to" ale pak přijde, není dopad tak intenzivní, jak by možná člověk čekal a Gus Van Sant doufal. Viděl jsem tu srovnání s United 93, ale to právě hodně kulhá v tom, že po poslední scéně Letu 93 jsem prakticky nedýchal, zatímco Slon tohle vyvolat nedokázal. Předpokládám, že je to právě daň za tu první hodinu a odtažité sledování postav, kterým se tak divák nestihne dostat pod kůži.