Paříži, miluji Tě (2006)

Měl bych se podívat na nějaký celovečerní film, ať pořád nekoukám na krátkometrážní snímky. Pustím si film s příjemnou stopáží a názvem. … A jaj! On je celý poskládaný z pětiminutových filmových vět? Každá od jiného režiséra a natočená v jiné části města. Protože je dílo o genius loci a o lásce k Paříži, rozhodl jsem se hodnotit emocionálně. Zprůměroval to a vyšlo mi celkové hodnocení 3,52777778* :) V Paříži jsem nikdy nebyl, pokud bych ty místa znal, asi bych si film užil ještě víc. Producentsky je to dobře uchopené, i když je to 18 kraťasů, mají podobný nádech. Kromě upírské etudy svykuleným Frodem, které jsem dal nejmenší hodnocení (1*). Nejlepší etudu (14. okrsek) podle mně natočilAlexander Payne(5*) Další pětihvězdičkové byly: Eiffelovka odSylvaina Chometa Tuileries bratrů Coenových.

Kdybych měl vybrat, která povídka se mi líbila nejvíc, tak to bude jednoznačně povídka od Coenů se Stevem Buscemim. Z toho zbytku snad ještě docela pozitivně můžu hodnotit povídku od Tykwera. Ta je ale zajímavá hlavně díky tomu, že je natočená stylem spíš jako videoklip. Do jistý míry to trochu připomíná kultovní Lolu. Takže z osmnácti povídek za řeč stály pouhý dvě. Chtěl jsem původně okomentovat každou povídku zvlášť, ale vlastně mi většina splývá dohromady. Úplně nejblbější mi asi přišla hororová povídka s Elijahem Woodem. Za velký hovno ještě stála povídka s mimem a povídka s číňankama. Zbytek je taková nevýrazná šeď. Takže u obrazovky mě hlavně udrželo, že jsem pořád čekal, jakej další známej xicht se v tom filmu ještě objeví.

Krásna koláž drobných príbehov tvoriaca mnohorozmerný obraz lásky a Paríža ako prepojených súcien. Na rozdiel od podobnej Láska nebeská je príbehov viac a sú to skutočne drobné epizódky, často krát len v rozsahu skeču s náznakom. Produkcia je vynikajúca dokáže každému príbehu vytvoriť správnu atmosféru. Herecké obsadenie je široké od neznámych hercov po zvučné mená svetovej kinematografie a všetci si svoje úlohy užívajú s nasadením.

Paříž a láska, jasně, zní to skvěle a romanticky. Jenže i když některý z těch krátkých story byly docela fajn pocitovky a i když se říká, že i cesta může být cíl, já prostě nesnášim příběhy bez pointy... Dvě hvězdy za výborný Upíry, Slepce a hlavně Mima. Na 115 minut, Paris neParis, bohužel málo, au revoir...

Bruno Podalydès: Sympatický pan režisér jezdí autem ve městě, potkává různé lidi i zažije malý příběh. Konceptem mi to evokuje pozdější film J. PanahihoTaxi Teherán, jen v méně nezávislém podání. Moc pěkný začátek nastavil laťku vysoko (5*).Gurinder Chadha: Příjemná hřejivá povídka, v níž mi ani multi-kulturní charakter nepřijde násilný (4*).Gus van Sant: Já toho Guse van Santa nechápu, jednou jsem viděl od něj skvělý film (Dobrý Will Hunting), jindy zcela nepoužitelnou vyprázdněnou hru na art (Slon). V jiné antologii stejné éryChacun son cinémaměl pro mě van Sant zcela nejhorší segment, tentokrát vPařížise mu za mě podařilo nečekaně umístnit se mezi nejlepšími. Ano, chvíli mě štval homosexuálním tématem a budil ve mně pestré pocity, ale překvapivá pointa povýšila povídku na výborný příspěvek (4*).bratři Coenové: Povídka z metra je nabitá skvělou atmosférou, divokou romantikou, humorem, napětím a já si potvrdil, že Steve Buscemi mi je sice většinou nesympatický, ale zároveň i nezaměnitelný herec. (4*).Walter Salles: Útržek z běžného dne opatrovatelky a zároveň matky. Coby působivou výpověď s citlivou atmosférou hodnotím pozitivně, byť jsem nejdřív po skončení zůstal rozpačitý z poněkud nevýrazného propojení s ústředním tématem antologie, jímž má být Paříž (4*).Christopher Doyle: Tady se mi hodně zamlouval nápad se sledem absurdních příhod jednoho pána během návštěvy jakéhosi podniku. Ke konci se mi však už čím dál méně pozdávalo pojetí nápadu, jelikož i přes řadu skvělých momentů na krátké ploše přineslo tolik nahodilých zvratů, z nichž některé jakoby si v rámci fungování daného fikčního světa vzájemně odporovaly a celý děj vyústil do barvičkového erotického mindfucku místo uzemňující gradace (3*).Isabel Coixet: Ironicky vyprávěná romance s voice-overem mě nejdřív hodně bavila, aby mě k závěru zklamala odhozením této ironie a s tím v rámci zvoleného stylu až nevýrazným závěrem (3*).Nobuhiro Suwa: Skvělá Juliette Binoche, tajuplné cameo Willema Dafoa a silná atmosféra noční Paříže celkový dojem pozvedají, celkové podání však na mne svým důrazem na uslzenost hlavní hrdinky trochu zavánělo citovým kalkulem (3*).Sylvain Chomet: Ze všech podobných režisérských antologií, které jsem dosud viděl, mi přijde, žePaříži, miluji Těmá nejmíň pestrý stylový rozptyl jednotlivých příspěvků, navíc mám pocit, jakoby zde všichni točili i na úplně stejnou techniku. Chometův příspěvek však v této společnosti působí díky stylizované pantomimě a trikovým prvkům málem až jako experiment, ale celkově hravý příspěvek o dvou mimech v Paříži hodnotím pozitivně nejen skrze jinakost (4*).Alfonso Cuarón: Rozhovor otce a dcery (?) během procházky Paříží vystřídá několik náladových poloh, včetně měnícího se tempa chůze, čímž ještě více baví a překvapuje po celou dobu. Nicka Nolteho ve starším vydání jsem nepoznal. (4*)Olivier Assayas: Jelikož jsem nedávno viděl opakovaněChacun son cinéma, tak mě zaujalo, jak zde natočil Assayas jinou romantickou příhodu s úplně stejnou postavou zločince, který se tu objevil s úplně stejnou bundou i přilbou... a byť se mi originální Assayasův nápad pomyslné série povídek napříč antologiemi zamlouvá, mimo tento aspekt šlo pro mě opět o podobně nevýrazný zážitek, korunovaný zbytečně rozklepanou kamerou (3*).Oliver Schmitz: Zaměření na multi-kulturní téma lze plně pochopit skrze jihoafrický původ režiséra točícího povídku v Paříži, jenom mě tato povídka z celé antologie jaksi minula nejvíc a neoslovila (2*).Richard LaGravenese: Povídka má mimo celkem půvabnou atmosféru štěstí na Fanny Ardant a Boba Hoskinse. Díky hercům se koná nadprůměr, ale po stránce nápaditosti zaujme příspěvek až závěrečným záběrem s pointou a vtípkem na plakátě (4*).Vincenzo Natali: Nečekal bych po předchozích příspěvcích, že se v této antologii dočkám i stylizovaného brakového horroru. Natali rozhodně nemůže za to, že se zde zbylí režiséri pohybovali žánrově jen na úrovni komedie, dramatu a romance a že pak jeho výtvor působí jako pěst na oko. A nemůže ani za to, že upírské horrory až na výjimky nebývají mým šálkem kávy. Tahle divoká upírská romantika pod střechami Paříže ve mně vyvolávala spíše dojem frašky, jen atmosféru jsem ocenil (2*).Wes Craven: Čekal bych od režiséraVřískotu, že mě po Nataliho upířině a příchodu na hřbitov čeká další laciná horrorová fraška, ale kupodivu ne a tahle humorná příhoda ze hřbitova i s malým fantaskním prvkem se mi líbila (4*).Tom Tykwer: Zaujal mě pohled na běžícího slepce i pár osobitých velkých celků na vybrané zalidněné koutky Paříže. Jinak mně se ale ten Tykwerův styl v rytmu zamilovaných akčních hrdinek jaksi opakovaně netrefuje do noty. Stejně jako ve filmuLola běží o životvnímám, jak to má po technické audiovizuální stránce naprosto dokonalé, nápadité, vycizelované, ale zároveň mi to přijde jaksi umělé, vůbec se mě to nedotýká a míjí (3*).Fréderic Auburtin: Podobně jako u LaGraveneseho jde o povídku sázející na přítomnost hereckých hvězd, tentokrát Geny Rowlands a Bena Gazzary v rolích manželského páru, které doplní ještě v menší roli i Gérard Depardieu. Výborné dialogy a herectví evokují spolu se stylem takový útržek z komorní TV inscenace na úrovni (4*).Alexander Payne: Chvíli jsem si musel zvykat na styl s neustálým, úplně klasickým voice-overem, stejně jako na relativně „mužský“ hlas hlavní vyprávějící ženské hrdinky, ale časem ke mně začalo stále silněji pronikat obyčejné kouzlo a výrazné emoce z této povídky, plně završené v závěru. Jestli si podruhé možná již nepustím celou tuto antologii, jen pár vybraných povídek, tahle určitě bude mezi nimi (5*).EPILOG: Krásný nápad na na zakončení s krátkým sestřihem dodatečných záběrů z mnoha předchozích povídek.[75%]