Slepice (2025)

Nemyslel som si, že kura ako hlavná postava utiahne a udrží pozornosť hodinu a pol , nepríde mi práve ako dvakrát zaujímavé či inteligentné zviera. No ale zrejme sa celkom podarilo, ako vidieť na tunajšom hodnotení. Mňa to až tak nenadchlo a nebyť tých pár vecí odohrávajúcich sa na pozadí putovania a dobrodružstiev sliepky,tak to zarežem po pár minútach a maďarský perkelt ide do odpadu.

Keď si to človek zoberie v globále, tak tento film je strašná konina, ale zároveň cez osud jednej sliepky ukazuje na kadejaké priehrštie medziľudských vzťahov aj problémov v spoločnosti, a robí to cez prizmu nevinného zvieraťa. Je zábavné sledovať opakované znásilnenia kohútom, zmasakrovanie líšky alebo napoly uhorenú sliepku. Celé sa to nesie v odľahčenej forme a to proste kvitujem. Ja som sa bavil. 75 %

Naprostá pecka. Očekával jsem nějakou zábavnou bizarnůstku, ovšem tento film je opravdu mnohem víc. Příběh umí zahřát u srdce, je napínavý, vtipný i překvapivě dost drsný, dokonale propojuje cestu hlavní hrdinky s okolním děním... aniž si to člověk uvědomí, je zcela vtažen a uhranut. Vše ještě navíc umocňují nádherné řecké kulisy. Rozhodně snímek stojí za shlédnutí.

Oceňuji originální nápad, vidět svět skrze slepici funguje, skvělá je i (v některých scénách) až přízemní kamera. Celkově je tato linka beze slov, ale z chování slepice a pojmutí této linky jsou motivace naprosto jasné, občas to podtrhuje i hudba. Jen některé scény jsou poněkud zdlouhavé (líhnutí vejce). Lidská linka se vedle toho jeví nezajímavá až otravná, jako nutné zlo, k závěru však tato linka přebírá iniciativu. Úplný závěr je trochu morbidní. Celkově je škoda, že se film nesoustředil na slepičí linku, snad to šlo nějak důstojně zakončit bez brutality. Naprosto nepochopitelné je označení filmu jako rodinného, když tam je tolik násilí.

Film s rozklíženou narací, která neustále osciluje mezi lidským vnímáním a zvířecí perspektivou, přičemž ve výsledku oba styly spoléhají na interpretační vlastnosti svého protipólu. Lidské tragédie se rámují zvířeckou lhostejností, naopak u dramat zvířete promlouvají emoce lidské, na něž se však nelze spolehnout ani v těch nejvypjatějších momentech. Pro eponymní slepici je zásadní žít svobodně, o úroveň výš pak nad tím stojí idea – pud pro vlastní potomstvo, jež je ji neustálým kradením či ničením vajec odpíráno. Na podobném schématu fungují i všechny ústřední lidské postavy. Dílo s podbízivými scénami (a mimořádnou hudbou), které ale nesplňuje parametry kýče už jenom proto, jak stimuluje k přemýšlení o formě a roli diváka v něm.