Taxidermia (2006)

V první kapitole mě upoutal ten málomluvný styl z přírodních obydlí a vesnických zákoutí, jímž vynikal i Pálfiho debutŠkyt(2002). Zde ho uhrančivě potrhla i zvrácenost uplatňovaná na vojenském výcviku nebo přítomná v detailech prasečích jatek, ve spojení se zvráceností nízkých pudů. Druhá kapitola mi přišla z celého filmu nejzábavnější, svým nápadem bizarní reality show, kde se koncept soutěže v rychlosti jezení dočkává posunu do nechutných extrémů. Tu nechutnost v kontrastu k atraktivně rozjásaného podujetí jsem se sdělením spíš kvitoval a socialismus se zástupem zpívajících pionýrů dodával neotřelou bizarní kulisi navíc. V poslední kapitole, zase o generaci dál, se již trochu konal přechod do sci-fi a byť mě tady film už místy zaujal nejméně, závěrečné vyvrcholení skoro jako od Cronenberga mi to vynahradilo a dodat musím, že nápady Pálfimu opět nechyběly. Rozhodně jimi dokáže upoutat, akorát k pomyslné dokonalosti nebo-li ještě větší spokojenosti mi v tomhle „roztrojeném“ celku chyběla větší gradace některých nápadů či další rozvinutí načrtlých myšlenek. Jistá sdělení zde totiž podprahově vnímám a dorazila ke mně, ale jsou často zároveň předváděná ve zvrhlých nápadech stylem, kdy mohou snadno vyvolat až samoúčelný dojem. Hodnocení zde není pro mě úplně snadné, ale jelikož měTaxidermiavedle jistého znechucení v mnoha scénách skutečně uhranula, volím čtyřku.[75%]

Hodně mi to připomělo Jana Švankmajera. Konkrétně prací se střihem a s kamerou, zvukovými efekty a hudbou, dokonce se mu podobá ona typicky zemitá barevná paleta. Možná rozdíl by byl, že z filmů od JŠ je vždy celkem jasné ponaučení a přece jen o chlup menší explicita. Švankmajer vás nechá si to nejhorší domyslet, tento luxus zde nečekejte.  Obsahově film stojí na hranici “tak pitomý, že to není třeba rozebírat” a “tomu nechci věřit, tam musí být něco víc”.  Ať už je nebo není, mě film po celou dobu upřímě bavil. Rozhodně se těším až se po vstřebání zážitku odhodlám pustit do dalších autorových počinů.

Som si pred pár dňami spomenul na tento nezabudnuteľný filmový zážitok 😂 Ťažko sa niečo takéto popisuje, skrátka treba nabrať odvahu a pozrieť si to, no negarantujem vám, že vydržíte až dokonca. Tento maďarský "skvost" je maximálne ujetý, originálny, častokrát dosť nechutný a úchylný úlet, aký sa len tak nevidí. Hodnotenie ešte nedám....raz vidieť nestačilo. Musím si to pozrieť znova a pripomenúť si to ako celok pretože fakt som po prvom vzhliadnutí nevedel povedať čo si o tom celom mám myslieť. Ono tento film vám dosť vykoľají a vy sa na konci filmu len pristihnete s otvorenými ústami a jediné čo z vás vyjde je WTF?!

⭐️⭐️⭐️Jeden z těch zážitků, u kterých si nejste jistí, jestli jste viděliodvážné umělecké dílo, nebo 2 h promyšlenéhotělesného teroru. A pravděpodobně je toobojí zároveň. Na jedné straně je film nesporněoriginální. Tři generace jedné rodiny fungují jako metafora maďarských dějin a každá část má vlastní vizuální styl, tempo i formu zvrácenosti. Režisér má jasnou vizi a nebojí se jít až za hranici divákova komfortu – často tak daleko, že se hranice úplně rozpustí. Na straně druhé ale film diváka záměrně týrá. Nejde jen o nechutné scény, ale o jejich četnost a důslednost. V určitém bodě přestanou šokovat a začnou působit spíš jako test výdrže. Místy je těžké zbavit se dojmu, že forma válcuje obsah – že film ví, co chce říct, ale říká to tak hlasitě a tak dlouho, až význam trochu mizí. Herecké výkony jsou přesvědčivé, především ve druhé a třetí části, kde se groteska míchá s podivnou melancholií. Právě tyto momenty fungují nejlépe. Když se film ztiší, je paradoxně nejsilnější. Finále je pak zároveň logickým vyústěním i momentem, kdy si část diváků řekne „už je to moc“. Taxidermia není film, který by se dal užít v klasickém smyslu. Je to spíš film, který se přežije – a pak se o něm dlouho přemýšlí. Pokud hledáte hlubokoualegorii o těle, moci a dějinách, dostanete ji. Pokud ale čekáte, že vám film nabídne i nějakou formu emocionální úlevy, nejspíš odejdete stejně rozpolcení, jako jsem odešla já.

Že je film pro "speciální" publikum je jasné už z názvu. Nevadí mi určitá nechutná perverze, ušklíbnu se ale se zvláštním ujetým zájmem koukám dál. Film je rozdělen na určité pasáže. Jedna část zaměřená na vojáka - čti úchyla, ta je poměrně nudná a dost nelogická ale naštěstí není příliš dlouhá. Další část se zvláštní soutěží Kdo víc sežere, ten víc vybleje, ta byla o něco zajímavější ale stále nic co by stálo za 3 hvězdy. Ty hvězdy patří pouze poslednímu příběhu samo-taxidermie, alis - zabiju se a ještě vycpu a to vše zároveň. Proč? To nám film neřekne. Obecně by člověk u filmu neměl moc myslet. Pro fajnšmejkry ideální film na nudný večer.