Severní most (1981)

Enigmatický, hravý i tragický, experiment, na který se dá dívat. Zase dvě ženy, ale Célina a Marie jsou odlehčenější a hravější.

Město jako jedno velké pískoviště.

Tenhle Rivette mě, až na trošku nudnější prostředí část, docela bavil. Vyskytuje se zde řada podivných situací a vůbec, to pobíhání po Paříži za zvuků Piazzollova Libertanga je příjemné samo o sobě.

Kdyby to dospělo k něčemu, co aspoň působí konečně, tak bych čtvrtou hvězdu klidně dal, ale takhle mi přijde poněkud moc. Čím víc toho od Rivetta vidím, tím víc mám pocit, že velká část jeho tvorby je založená na nemožnosti definovat naši realitu jako skutečně (a dostatečně) reálnou a pojem pravdy jako něco proměnlivého a vyloženě nestálého. To se (skoro) vždy projevuje v intelektuální žánrové hříčce, která mísí dohromady špiónský film, sotva uchopitelné konspirace, pro které ale jsou postavy ochotné položit i život, postavy se složitými charaktery, dekonstrukci sebemenšího náznaku klasické narativní výstavby, mysteriózní atmosféru a pak buď velice lehké prvky nadpřirozena (jako tady) nebo naopak vyloženě sklouzávající k fantasy (např.Duelle). Samozřejmě z toho úplně vypadávají jeho literární adaptace např.Jeptišky, díla s čistým vlivem divadla a jeho pozdní filmy mi taky přijdou někde jinde, ale přijde mi fascinující, jak si většinu tvorby postavil přesně na tomhle, jakkoli se to zdá bizarní a do určité míry i je. Tady se překvapivě pokusil o lehkou parodie sebe samotného, především tím, že přišel s konspirací natolik složitou a překombinovanou a jedna z hlavních postav, Baptiste, se chová vyloženě spontánně. Objevují se zde nadpřirozené zbraně a teoreticky i bytosti, na obří konspiraci, kterou je prodchnutá celá Paříž, chvílemi naprosto záleží a chvíli vůbec a druhé hlavní postavě, Marii, se mění cíle naprosto nahodile, prakticky kdykoli, když by na jejím rozhodnutí mohla vzniknout jakákoli pravidelnost. V Paříž patří nám postavy dění okolo sebe berou naprosto vážně a v tom se na ně dá případně lehce napojit, ale tady to je mnohem horší a i svým efektem zbytečně náročné, jakoby s určitou recesí. Zvyknout se tu nedá na nic, vše se neustále mění a přepisuje, tam a zpátky a vždy jinak. Jedinou výjimkou jsou lokace a tou jsou často ošklivá místa Paříže, plná šedi a ruin. Celé to ale opravdu není o ničem víc než o hříčce samotné a záleží tak jedině na tom, jak přistoupíte na pravidla hry a jak moc o to stojíte. Podle toho se pak dá určit, jak moc vás dvě hodiny Severního mostu budou bavit. Mě to místy fascinovalo, místy mě protagonistky otravovaly a časem, kdy mi přijde, že jsem odhalil pravidla hry, mi poněkud přišlo, že už mi to má mnohem míň co nabídnout a nějak se mnou pak hnul až konec, který se chvíli tváří jako konec... a pak zase vůbec. Všechno je to jen šílená hra. Btw, už vím, proč mě kamera v Rivettových záběrech dokáže tak fascinovat - ona se totiž pohybuje vždy s postavou, která je zrovna v obraze dominantní. Když někam kouká, posouvá se tím směrem, pokud jde jedním směrem a pak náhle jiným, okamžitě opisuje její trajektorii. Takhle Rivette může teoreticky mást ještě víc, jelikož u něj skoro neexistuje mimoobrazový prostor - a když už ano, přijde to tak rychle a náhle, že těžko říct, k čemu to vlastně bylo. Lepší 3*(08.05.2025)

Naprostá blbost. Jestli u Krásné hašteřilky Rivette okouzlil alespoň obrazem, tady jsem na atmosféru Paříže čekal marně. Jako jo, nějaké sochy a uličky se objeví, ale naprosto nezajímavě podané. A v nich sledujeme dvě ženy, jejichž jednání zhusta nedává smysl, i když nějakých pár náznaků se režisér dopustil, aby se neřeklo, ale celkově myslím, že mu o nějakou logiku...napsal bych příběhu, ale ten se zde nenachází... ani nešlo. Na Pascale Ogier se sice dobře kouká (myslím si dobře, že zde hrála se svou matkou?) a pokud víme, že tato herečka zemřela ve věku 25 let, má to i zajímavý nádech tragédie reálného života, jenže pořád to nečiní film zajímavým. Možná kdyby tu došlo k lesbickému vztahu... jenže v reálu by o zas byl incest, takže nic, že jo? ... Každopádně ten film odnikud nikam nejde, každá ta žena je nějak bláznivá (a nevíme proč), konec taky nic nevyjasní a co tady má být fantasy nebo mysteriózní, to bych tedy rád věděl.(25.04.2020)