Ruth to vidí jinak (2004)

Evidentně se toho Jitka Němcová u Federica Felliniho moc nepřiučila, když u něj sbírala zkušenosti, protože její režisérská práce za mnoho nestojí. Tady má sice velký vliv na výsledný dojem i prapodivný scénář, ale před nedávnem jsem viděla filmHodina pravdy, který natočila rovněž Jitka Němcová a ani ten mě nijak zvlášť neoslnil. (35%)

Tak to je bohužel hodně špatný film. Už na začátku zaujme, jak tvůrci zvýrazňují červené barvy na pozadí pohledu do předrevoluční minulosti obou hrdinek. Je to trochu zvláštní přístup neboť není jasné, co nám to má říct. Pak je dlouho nejasné, co se vlastně mezi děvčaty stalo. Přičemž obě se místy chovají přinejmenším zvláštně někdy až dětinsky. A to vše je vedeno velice nezáživnou formou. Vůbec nevím, zda je příběh vyprávěn tak, že vidí situace z odstupu...tím bych si rozhodně jistý nebyl. A sympatické humorné odlehčení jsem také postrádal. Těžko pak vyčítat hercům mdlé výkony, když jak dialogy tak scénář nenabízel cokoli hrát.

Televizní film z roku 2004 o milostném trojúhelníku, který naboural jedno holčičí přátelství vyprávěné ve dvou časových rovinách. Námět zajímavý, ale na tomhle filmu je hrozně vidět jak tahle tv tvorba za těch patnáct let neskutečně zastarala - filmováno na laciný neHádé materiál, iritující hudba jak z Nedělní chvilky poezie, dlouhé záběry do nikam, dialogy tak sterilně televizní i pro publikum 60+ až to bolí. Pravdou je, že jako liberečák nadsadím tři hvězdy a taky proto, že tenhle film má pár věcí, které v hlavě zůstanou 1) v časové linii za socialismu jsou děvčata oblečená v červených věcech jak Karkulky 2) poprvé jsem si říkal, že Míša Kuklová je regulerně dobrá herečka ( a nemyslím tím, že je to asi poslední film, kde se odhaluje ) 3) Schneiderová, která souloží v kufru auta na parkovišti s rodákem z Liberce Davidem Švehlíkem, který tu měl malé cameo 4) odvazová scéna, kdy jede nahatý dream team Schneiderová, Kuklová, Budař autem což absolutně nekoresponduje s neskutečně unylým dílem jako toto.

Úplný opak filmu, o kterém člověk řekne, že "to bylo ze života". Toto dílo bylo tak neživé, vykonstruované, nevěrohodné a stupidně laciné, až působilo směšně. K tomu příšerně otravná hudba a nenápaditá kamera se spoustou absolutně zbytečných záběrů. Jediné, na co se dalo koukat, byla odhalená těla dvou hlavních představitelek. Ani sám nevím, za co dávám tu jednu hvězdičku. 10%.

Ne úplně blbě napsané a dobře zahrané včetně babičky v podání Jany Hlaváčové. Má to sice slabší místa jako jsou scény s dcerunkou Bohunkou nebo nelogickou vsuvku, kdy si Jitka Schneiderová coby čerstvá vdova zašoustá s prvním stopařem. Potěšila mě práce s detaily, které mě donutily vygooglovat, jestli se v Liberci Masarykova ulice opravdu dřív jmenovala Leninova:-)