Ruby Sparks (2012)

Dnes jedu recenze - "podle kopíráku". Z jednoho soudku? Dlouho koukáš, o čem by to mělo být. Nakonec je tam ALE SAKRA věcí k přemýšlení. Tady: pro mě dva momenty. Za prvé, ten - lehčí? Ta. Zdánlivě obyčejná. Vysněná? Skutečná? Vytvořená(?). Potřebná. TA. Za druhé: TO. Můžeš "tvořit", (někoho) řídit. Si řídit. Manipulovat. A zjišťuješ ((a zjišťuješ) a ...) - že to stále jen víc (a víc) nefunguje. Nejde. Že to s...š. Jo, asi bych to nechtěl zkoušet. Mít možnost. Ale (viz výše): dlouho koukáš, než...

"Ale nepovedzte mi ako to skončí. Sľubujem." 
To čo sa začalo ako nemastná, neslaná komédia, ktorej som sa chystala dať 2*, sa vyvinulo až takmer do psychologickej drámy. Calvin si vysníval a napísal dokonalú partnerku Ruby, no zistil, že v skutočnom živote majú ľudia chyby a nikto nie je dokonalý, čo teraz..... TakPaul Dano, ako ajZoe Kazan, ktorá si napísala aj scenár, boli perfektní a hudba k filmu tiež výborne pasovala.

Film som kedysi pred desiatimi rokmi vedel a dnes opäť. Paradoxne mi ho pripomenul Antonio Banderas a nie hlavná dvojica. Je pravda, že Paul Dano má v sebe niečo také zvláštne, čo ťažko pomenovať, no to isté platí aj o Zoe Kazan a preto sa do tohto filmu neskutočne hodili. Príbeh je veľmi zaujímavý a plný emócií, každopádne za ten záver si to za mňa zaslúži plný počet. Ďakujem za nádherný film...

Dlouholetí režisérští kamarádi Jonathan Dayton a Valerie Faris se po úspěchu s Malou Miss Sunshine vracejí s další nezávislou drobnůstkou. A jak bych právě Miss Sunshine moc nepochválil a rozhodně pro mě nejde o nějaký pamětný zážitek, tak Ruby Sparks je výstřel přímo do srdíčka... Spisovatel Calvin je v životní krizi, nepochopitelně se mu rozpadl dlouholetý vztah a v psaní zrovna úplně neví, o čem psát. Když tu ho napadne psát o tom, co chce nejvíc, o perfektně nedokonalé holce jménem Ruby, kterou dokáže tak živě a detailně podat, až se mu zdá, že se její osoba zhmotnila úplně. A to není jen představa v hlavě, ale Ruby se z ničeho nic objeví uprostřed jeho domu a vypadá to, že schizofrenie začíná pracovat na plné obrátky. Jenže co když zjistí, že Ruby vidí vlastně i všichni ostatní, copak se dá tahle šance nevyužít.. Ruby Sparks je vynikající nápaditá pohádka pro všechny snílky, které výborně dokáže jak pracovat jak s představami, tak i s tím, co ve vztahu vlastně nechceme, ale potřebujeme.. Tvůrci námět vytěžili na maximum a podařilo se! Paul Dano tyhle zasněný kluky ani nemusí hrát, Zoe Kazan je zase perfektní coby obyčejně fajn holka snů, a tenhle i ve skutečnosti tvořený manželský pár dokáže dávat přirozeného herectví úplně jinou rovinu.. Na poli romantických komedií velmi fajn, ale s existencionálním přesahem už skoro nemá konkurenci.. Těžko se popisuje něco, co v jistém smyslu žijete (jen bez té schizofrenie). Instantní pohlazení mojí naivní duše, na které nedám dopustit!95%

Ty bláho, kdo by nechtěl aby ožila dívka z jeho snů? Přestože kvůli tomuto námětu jsem si Ruby Sparks pustil a především představa, že by se něco takového skutečně stalo, mě na ni ze začátku nejvíce bavila, tak vlastně film ve výsledku pracuje s námětem trochu jinak, než bych čekal. Na vlně užívání si splněných snů, štěstí a pozlátka se neveze moc dlouho, ale už ze začátku mě bavil zajímavý odvrácený pohled nechápajícího bratra a něco takového by vlastně při podobné situaci ze strany okolí bylo naprosto očekávatelné. Že se ale brzy poté dostaneme rovnou k partnerské krizi s nápadem nocování v oddělených bytech jsem úplně nečekal. Možná jsem se těšil na ještě více idealizace a romantiky, ale i tenhle způsob práce s námětem byl zajímavý a když Calvinovi bývalá partnerka a následně i Ruby vyčetlla,  že má v podstatě zkrátka svoje představy o platonické přítelkyni a řadu pravidel, která se nemůžou porušit, začalo mi to celé dávat smysl. Mohl bych tedy napsat to samé jako u legendárního  500 dní se Summer, že mě myšlenka filmu  trochu vytrhla z konfortní zóny, ale určitě přivedla k zajímavému zamyšlení. A když Calvin ukázal Ruby, že ji stvořil a začal ji záhy bleskurychle přepisovávat, říkal jsem si, že prostě vlastně stvořil robota bez pravé duše, který takto měl vlastně daleko k dokonalosti. I tak zůstanu asi přizemní divák, protože by mě možná ze všeho nejvíce zajímalo, jak pokračoval vztah Ruby a Calviho poté, co se v posledním záběru potom všem rozhodli začít od začátku.  Také mě nápadá jestli nebyla chyba pouze v Calvinově idealistickém uvažování, ale také vtom, jak Ruby vůbec napsal? V několika věcech se možná mohlo jít více do hloubky. A  i když jsem čekal možná něco více sladkého a snového, tak i to jsem určitě alespoň v menší míře dostal, a mám rád zajímavé romantické filmy a filmy netypicky zpracující lásku a to jsem určitě dostal v míře docela velké. Klidně bych se někdy koukl zas, bavilo mě to.