Thor: Ragnarok (2017)

Ak niečo nemožno Thor: Ragnarok uprieť, tak je to fakt, že sa nebál byť úplne iný než predchádzajúce Thorove filmy.
Kým prvé dva diely sa tvárili ako mix marvelovky a shakespearovskej fantasy, režisér Taika Waititi zobral celé kladivo, rozbil starú šablónu a natočil farebnú, uletenú a často úplne absurdnú vesmírnu komédiu. 😄
A funguje to. Film má neskutočné tempo, skvelý vizuál a humoru je tu viac než v polovici marveloviek dokopy. Chris Hemsworth si Thorovu rolu evidentne užíva najviac zo všetkých filmov a jeho spoločné scény s Mark Ruffalo patria medzi najlepšie momenty filmu.
Veľmi ma bavili aj nové postavy. Tessa Thompson ako Valkýra, Jeff Goldblum ako šialený Grandmaster a samozrejme Korg, ktorý si ukradne každú scénu, v ktorej sa objaví. 😆
Na druhej strane, film je miestami až príliš rozlietaný. Má toľko nápadov, postáv a dejových liniek, že nie všetky dostanú dostatok priestoru. Najviac na to dopláca Cate Blanchett ako Hela. Má potenciál byť skvelou záporáčkou, ale film jej podľa mňa nedáva toľko priestoru, koľko by si zaslúžila.
A podobne je to aj s finále. Po všetkej tej zábave a energii pôsobí záverečná časť trochu menej výrazne, než by som čakal.
Napriek tomu ide o jednu z najzábavnejších marveloviek. Nie je to film, ktorý by som považoval za vrchol žánru, ale keď si ho pustím, vždy sa dobre bavím.

Po dvou filmech, ve kterých Thor působil jako chodící reklama na severskou minerálku a jeho dobrodružství měla charisma úředního dopisu z finančáku, se v Marvelu konečně někdo podíval na Chrise Hemswortha a řekl si: „Počkejte, a co když ten obří blonďatý hovado není tragický shakespearovský princ, ale ve skutečnosti strašně zábavnej borec?“ A tak přivolali Taiku Waititiho, aby vzal celou thorovskou franšízu, narval ji do barevného mixéru plného osmdesátkového LSD, synthwave hudby, vesmírných kokotin a novozélandského humoru, a výsledkem je Ragnarok. Film, který zachránil Thora před tím, aby navždy zůstal nejméně zajímavým Avengerem.
Tohle už není klasický Marvel. Tohle je intergalaktická párty pro lidi, kteří si řekli, že když už máme severské bohy, obřího zeleného mutanta, démony, červí díry a Jeffa Goldbluma, tak není jediný důvod chovat se normálně. Ragnarok je tak absurdně barevný, hlučný a ujetý, až člověk místy čeká, kdy do záběru přiletí neonový jednorožec na kokainu a začne hrát na elektrickou kytaru. A víte co? V tomhle filmu by to vlastně vůbec nepůsobilo divně.
Chris Hemsworth zde konečně dostal povolení být vtipný. A je v tom sakra dobrý. Po letech důstojného pózování s kladivem se ukázalo, že jeho největší superschopností není mlácení obrů, ale komediální timing. Thor byl před Ragnarokem sympatický, ale trochu nudný kus asgardského svalstva. Tady se z něj stal regulérní hlavní tahoun celé MCU. A najednou člověk chápe, proč spousta fanoušků začala po tomhle filmu řadit Thora mezi své nejoblíbenější postavy.
Pak tu máme Lokiho, který už několik filmů funguje jako marvelovská obdoba toxického sourozence, kterého byste nejradši vyhodili z domu, ale zároveň bez něj není rodinná oslava ono. Tom Hiddleston si tu svou slizkou, manipulativní zmiji užívá s takovou radostí, že by mu člověk odpustil i několik pokusů o genocidu. Dynamika mezi ním a Thorem je konečně přesně taková, jaká měla být od začátku – dva idioti, kteří se mají rádi natolik, aby se navzájem nezabili. Většinou.
A pak přijde Hulk.
Respektive gladiátorský Hulk.
Respektive osm set kilo zelené vzteklé demolice, která se rozhodla řešit mezilidské vztahy výhradně údery do hlavy.
Souboj Thor vs. Hulk je přesně ten typ nerdovského splněného snu, kvůli kterému člověk kdysi miloval komiksy. Velké. Hlučné. Přehnané. Totálně debilní. A naprosto boží.
Cate Blanchett pak jako Hela předvádí výkon člověka, který pochopil, že stojí ve filmu, kde nikdo nebere nic úplně vážně, a rozhodl se být nejvíc cool genocidní bohyní smrti v dějinách blockbusterů. Chodí po Asgardu, vraždí lidi s výrazem módní ikony na přehlídce a užívá si každou sekundu své přítomnosti na plátně. A Jeff Goldblum? Ten snad ani nehraje postavu. To je prostě Jeff Goldblum, kterému někdo omylem předal moc nad celou planetou.
Největší frajeřina Ragnaroku ale spočívá v tom, že pod vším tím humorem, bordelem, neonovou estetikou a vesmírným šílenstvím pořád funguje jako regulérní marvelovský blockbuster. Akce šlape. Postavy mají chemii. Tempo nezdechne ani na minutu. A finále za zvuků Immigrant Song je tak testosteronově epická nálož, že by z ní dostal erekci i vikingský náhrobní kámen. Kritici i fanoušci právě tuhle energii často označovali za důvod, proč Ragnarok působil jako svěží restart celé série.
Jasně, není to dokonalé. Občas humor přestřelí. Některé dramatické momenty shodí vtip dřív, než stihnou dopadnout. A kdyby člověk chtěl být hnidopich, mohl by namítnout, že Waititi místy připomíná dítě, které právě objevilo, že každou scénu lze udělat ještě bláznivější. Jenže právě díky tomu si ten film člověk pamatuje. V moři marvelovských produktů působí Ragnarok jako večírek, na který někdo omylem pustil správné lidi.
Pro fanouška Marvelu čistá radost. Film, který vzal jednu z nejunavenějších MCU postav, nakopl ji kladivem do zadku a poslal zpátky do hry s takovou energií, že z toho Marvel žije dodnes.
Čtyři a půl elektrifikovaného Hulka rozmláceného o vesmírnou arénu z pěti.

Já myslím, že se jedná o velice kvalitní MCU film. Rozhodně jeden z nejlepších. Herecky je to obsazeno perfektně! Jedno zvučné jméno vedle druhého! To filmu dost pomáhá. Film je dravý, baví a divák si ho užije. Scény Lokiho a Thora jsou silné a kolikrát i dost vtipné. Konečně si k sobě pomalu hledají cestu, což je skvělé na sledování! No a scény Thora a Hulka, popřípadě Bannera, jsou velice humorné a padají tam vynikající hlášky! Děj uteče rychle, přijde vám, že film uběhl za necelých pět minut, což je taky plus! Herecké duo, v podobě Hemswortha a Ruffala je vynikající, vzájemně se doplňují a kradou si každou scénu pro sebe. Prostředí Sakaaru je originální a jeho vůdce Velmistr je zahraný výborně! Není to tak zajímavá postava, ale Jeff Goldblum válí! Tessa Thompson je taky v pohodě. No a Hela, v podání Cate Blanchett, mě srala celým filmem! Její závěrečná scéna je ale uspokojivá. Jako cameo se tu objevil Karl Urban v podobě Skurge. Samotný režisér si tu zahrál Korga. No a to jediné povinné cameo se zase vydařilo! Stan Lee nesměl chybět a tentokrát jsme se ho dočkali jako holiče, který Thorovi ostříhal jeho legendární háro! To bylo hodně vtipný! 8/10 Souboj Hulka s Thorem byl vynikající!

Thor se nám v tomto pojetí představuje v dosud nevídaném světle. Jako postava hluboce rozporuplná a přesto neodolatelně sympatická. Marvel se zde odvážil vystoupit ze zajetých kolejí a po sérii osudových bitev napříč svým vesmírem vsadil na kartu čistokrevné akční komedie. Ačkoliv tato žánrová otočka o 180 stupňů zpočátku budila oprávněné rozpaky, výsledek potvrzuje, že nešlo o krok vedle, ale o promyšlenou injekci adrenalinové svěžesti do žil skomírajícího kánonu. Tato úmyslná stylistická odbočka sice koncept MCU efektivně omladila, ale přinesla s sebou i jistou daň. Neustálé, až kulometné vtipkování totiž systematicky rozkládá jakoukoli dramatizaci. Ve chvílích, kdy by měl děj gradovat v osudovou tragédii, se vážnost situace rozpouští v salvách gagů. Divák tak zůstává v nejistotě. Sleduje skutečné hrdinství nebo jen velkolepou, nadsazenou legrácku pro ukrácení dlouhé chvíle?

17. film MCU. Je to hodně odlišný od předešlých Thorů, ale zábavný. Šlo to teda už hodně do komedie, za což může tak trochu i Waititi, jehož pyžmo je tu cítit, i když ne tolik jako později. Tady byl ještě pod dohledem. Jinak ten konec supr a potitulkovka, která láká na vy víte co, to byl tenkrát neskutečnej hype, ještě společně s trailerem na Infinity War. Nemohl jsem se dočkat.