Černé zrcadlo (2011)

Black Mirror beriem ako seriál s extrémne silným konceptom, ale kvalita jednotlivých sezón je podľa mňa dosť nevyrovnaná. Má absolútne top epizódy, ale aj série, ktoré ma sklamali.
Najlepšia je pre mňa season 1. Aj keď prvá epizóda ma až tak neohúrila, druhá a tretia boli výborné a presne tam Black Mirror ukázalo svoj potenciál.
Hneď za ňou dávam season 3. Bola nevyrovnaná, ale epizódy 2 a 3 boli extrémne silné a keď to spriemerujem, stále ide o veľmi kvalitnú sezónu.
Na treťom mieste mám season 4. Prvá a posledná epizóda boli fakt dobré, aj keď ju dosť ťahali dole slabé časti ako epizóda 3 a 5. Stále však viac dobrá než zlá sezóna.
Ďalej by som zaradil season 2. Prvé dve epizódy sa mi vôbec nepáčili, ale záver ju zachránil a ukázal, že Black Mirror stále vie trafiť do čierneho.
Season 5 beriem ako MID sezónu. Prvá epizóda bola fajn, ale zvyšok, hlavne tretia epizóda, bol pre mňa vyslovene slabý. Dá sa pozrieť, ale nič výnimočné.
Ešte horšie na tom je season 7. Jedna epizóda s civilizáciou v počítači bola výborná, ale ostatné epizódy boli len priemer a seriál už nemal ten starý vibe.
Úplne najhoršia je pre mňa season 6. Väčšina epizód ma nebavila a jediná vec, ktorá ju zachránila, bola druhá epizóda. Inak som mal pocit, že to už ani nie je Black Mirror.
Celkovo Black Mirror stále považujem za silný seriál s ikonickými epizódami, ale je jasne vidieť, že po určitom bode kvalita začala klesať. Napriek tomu má sériu epizód, na ktoré len tak nezabudnem.

První tři až čtyři série jsou absolutní špička. Výjimečná kombinace skvělých scénářů, dravých režijních nápadů, prvotřídních herců a přesně mířených myšlenek, které dokázaly být mrazivě aktuální i nepříjemně pravdivé. Black Mirror v těchto sezónách působí jako moderní Twilight Zone, která se nebojí řezat do vlastních technologických i společenských úzkostí. Jenže druhá polovina už je, až na pár výjimek, spíš přežívání než inspirace. Motivy se opakují, nástroje se opakují, a seriál tak trochu recykluje sám sebe. Zdánlivě odvážný koncept začíná být až překvapivě bezpečný. Poslední série místy působí jako vyčpělá rutina – některé epizody jsem spíš protrpěl, než abych si je užil. Black Mirror je pořád ojedinělý projekt se silným potenciálem, ale kdyby skončil po třech až čtyřech sezónách, zachoval by si větší exkluzivitu, konzistentní kvalitu a celkově „premiový“ dojem. Takhle je to fascinující, ale nevyrovnaná antologie, která vrchol má dávno za sebou.

Černé zrcadlo je seriál plný "polovičních filmů", které vždy mají nějakou originální myšlenku / nápad a zpravidla i pointu. Bohužel první řady seriálu (řekněme první 2-3) sice přichází s nápady, ale zároveň jsou epizody hrozně dlouhé na danou zápletku ("do nekonečna" se plácáme v tom samém) a mnoho z těch dílů jsem začal nazývat bolehlavy, protože to bylo často navíc nudné, zbytečně sprosté a takové nestravitelné. Naštěstí se čtvrtou řadou přichází z mého pohledu brutální obrat - seriál jako kdyby se soustředil na pořádný děj, postavy jsou konečně OK a některé příběhy mají více vrstev a rozvíjí se - jednoduše se to stává zpravidla zajímavějším. Chtěl bych vyzdvihnout epizoduČerné muzeum (S4 E6), která fungovala nejvíce jako opravdový film a přinesla jak poutavý příběh, tak originální myšlenky, tak pointu a pořádné zpracování téma - pro mě jediná pětihvězdička celého seriálu. Nejhorší epizody jsou pakWaldoaMazey Dayová. Povídkové série mám rád, ale tady opravdu mnoho epizod vůbec nefunguje a když, tak by potřebovali třeba poloviční stopáž, aby člověku nezničily nervy, časté sprosté scény jsou tu zpravidla zbytečné - což mi také podkopávalo seriál a někdy je bohužel holý nápad to jediné, co seriál dokáže nabídnout, naštěstí je tu v novějších řadách také dost povedených dílů, které dokážou pracovat s časem, myšlenkou a dovést k řádné pointě => celkově se seriál houpe mezi odpadem a čtyřmi hvězdami.

Tenhle seriál mi prostě sedí. Mám hrozně rád tyhle příběhy, které poukazují na moderní problémy s technologiemi a nechávají člověka nakouknout do možné blízké budoucnosti. Každý díl je trochu jiný, ačkoliv v každé sérii je prostor jak pro vážná témata, tak trochu satiry či černého humoru. Některé díly jsou bláznivé, jiné dokáží dojmout a takřka emočně rozdrtit. Krom technologií se tu zkoumá člověk samotný...jeho hranice a mnoho dílů tak donutí člověka zampřemýšlet. 
Každá série má nějaký ten naprosto dokonalý díl...ale i ty "nejhorší" jsou přinejmenším zajímavé. Sice je jasné, že u zatím nejnovější série člověk už z toho není tak "paf" jako při sledování první nebo druhé, ale i tady jsou díly, které dokáží zapůsobit skutečně maximálně.
Skoro v každém díle se objeví nějaký známý herec/čka a některé díly mají filmovou stopáž (a většinu dnešním filmů i strčí do kapsy). Je to kvalitně natočené, zahrané a je i fajn, že ačkoliv každý díl stojí sám o sobě...tak Black Mirror je jakésy provázané universum, což během sledování jasně vypozorujete.
Tohle je prostě parádní sci-fi seriál, který je mnohdy až mrazivě realistický.
95%

Nevím jestli to tu poslední dobou taky někdo nenakoukával, ale narozdíl od ohlasů jsem velmi velmi spokojený až na uplně poslední díl, který uplně zbytečně navazuje na jeden populární díl série. Jak jsem psal, tohle do antologií IMHO nepatří.  Ale jinak jsem zažil strašně moc emočně a herecky silných momentů až jsem lapal po dechu. To jsem opravdu nečekal. Myslim, že na začátku se to u Netflixu hledalo, až se to našlo. Tipnu si, že se naučili do antologie recyklovat šuplíkové nápady na seriály a filmy.  Bradu jsem sbíral u hereckého koncertu Petera Capaldiho a Paula Giamattiho nebo třeba Emmy Corrin. Hodně mne překvapil v jednom dílu Chris ODowd a Rashida Jones. Netušil jsem, že umí tak hrát...
Ano, už to není tak šokující jako když britský premiér znásilňoval ve vysílání prase. Ale nabízí to moc pěkné melancholické a silné momenty.