Puzzle (2018)

Pre mňa rozporuplný film. Príbeh je svojím spôsobom pekný a pravdivý, o hľadaní samého seba a šťastia, avšak na druhej strane je aj o nevážení si toho, čo človek má. Úplne rozumiem, že hlavná hrdinka bola znudená životom a nový impulz v podobe puzzle ju nakopol a otvoril jej oči, a ja jej to aj prajem, ale na druhej strane, jej manžel a dvaja synovia pracovali aby mohla rodina fungovať a ona iba musela obstarávať domácnosť, variť, prať a nakupovať, pričom do práce nechodila. Takže čo chcela? Rovnako, podľa mňa mala veľmi dobrú rodinu, ktorá ju chápala a podporovala, len ona sa stále cítila ako v klietke. A s celou tou puzzle záležitosťou to trochu hnala do extrémov. Nikto jej nič na puzzle nepovedal, že nie je večera urobená sa sťažovali, aj to iba mierne, keď už to bolo po niekoľkýkrát v krátkej dobe, takže jej riešenia nebyť doma, klamať, hľadať útechu u iného muža, byť bezdôvodne protivná na svojho manžela a takmer úplne zanevrieť na svoju rodinu podľa mňa nebolo správne riešenie. Mohla to nejako vybalancovať. 6,4/10.

Film Puzzle vyniká ,,normálností" a přirozeností, bez zbytečných příkras. Děj plyne jako vlny na hladině. Jak napovídá název filmu, puzzle hraje klíčovou roli pro hlavní hrdinku - díky němu změní život nejen sobě, ale i druhým. Otázkou ovšem je, jakým způsobem, protože otevřený konec nechává prostor divákovi udělat si vlastní názor. Přiznám se, že sama nevím, protože konec filmu byl pro mě matoucí....možná to byl účel tvůrců, kdo ví. Paradoxně nejvíc se mi líbily scény, kdy jela Agnes vlakem. Kelly Macdonald zahrála vnitřní rozpolcenost naprosto uvěřitelně a díky ní je film zajímavý, nicméně abych dala větší hodnocení, chybělo mi více emocí a to ,,něco", co k vám jako k divákovi promluví a co vás okouzlí.

+4*Tento nenápadný film se lehce přehlédne mezi spousty pestrými a přesto stojí za pozornost, i když ani místní hodnocení k ní nenabádá. Příběh úplně prostý, ale režisér se scénaristy mu dokázali dodat šťávu a tak vznikl odpočinkový film o rodinných vztazích, který však nutí k přemýšlení o vlastním sebevědomí a snech. Rozhodně je u americké produkce zajímavý i tím, že tu jsou všechny postavy nejednoznačné, takže každá má jak své dobré a špatné stránky a záleží jak je umí využít. Nevím do jaké míry převzal děj z argentinského originálu, který jsem neviděl a myslím ani nikdy neuvidím, ale je zbytečné po tom pátrat. Takto mě bavil a můžu doporučit dále, ať tu úplně nezapadne.[ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ]

Príjemný film. Kelly Macdonald nebola takto roztomilá už veľmi dlhú dobu. Veľmi som jej postave držal palce a to mám často so ženskými hrdinkami problém. Irrfan Khan hraje svoj štandard. Inak je to taký milý príbeh o obyčajných ľuďoch a o tom, že na zmenu nie je nikdy neskoro. Nie je zbytočne dramatický a netreba mu tlačiť na pílu. Je síce o chudobných ľuďoch ale tí ľudia sú múdri. Riešia situácie ako by sa mali riešiť. A tým je to akosi inšpirujúce a príjemné.

„Příště si ho kupte na nádraží. Je levnější. Kupte si ten na 10 cest či týdenní.“ - „Ne, děkuji. Myslím, že žádné příště nebude.“ A co když ano? Aneb co může udělat 1 takový dárek…Agnes se čtyřicítkou a neuspokojivým životem na krku žije v nudné rutině hospodyňky pro svého manžela a jejich 2 syny, pro sebe nemá čas ani prostor. S novým koníčkem však dostane impuls, který jí vše převrátí vzhůru nohama a ona musí činit rozhodnutí…I když bylo jasné, jakým směrem se budou „tréninky“ ubírat, moc mě bavily. Zvlášť dialogy. Khanův Robert totiž svou spřízněnou duši perfektně odhadne (posezení u čaje) a v hlavě to má srovnané (třeba důvody proč nemá děti a skládá puzzle). No a Kelly alias Agnes je prostě perfektní probuzená „puťka“, konečně plnohodnotná role jí šitá přímo na tělo. Bavila mě také atmosféra, civilní, melancholická, niterná…a i přes smutné momenty u mě po skončení filmu převládá hřejivý pocit, který nadále doznívá (otevřený závěr se také povedl, divák dobře ví, jak se Agnes cítí a proč). Celkově solidní 4*.