Pruhovaná plavba (1961)

Promítáno na soukromém dětském festivalu na Veselíčku. Celkové přijetí spíš rozpačité, žádné výbuchy smíchu jako kdysi. Možná, jak se píše v obsahu, se jedná okultovní sovětský film, který dodnes neztratil nic na své originalitě a zábavnosti; nejspíš to tedy budu já sám, kdo leccos na své originalitě a zábavnosti časem poztrácel.

U téhle komedie jsem se kdysi skvěle bavil v kině už jako dítě. Teď, když jsem si ji přehrál v originále na internetu, jsem se výborně bavil zas, i když jsem se smál možná trochu jiným gagům než tenkrát. Ovšem jak některé scény s těmi lvy a tygry mohli natočit v době, kdy ještě neexistovaly počítačové triky, to mi není jasné. A Margarita Nazarova jako skutečná krotitelka se ukázala být i docela schopnou a k tomu pohlednou herečkou.

Co se týče filmu, se zvířaty v rodinném balení byla vždy legrace. Zvlášť pokud byl přítomen i opičák, nejčastěji šimpanz. Nejinak to bylo i v tomto sovětském filmu, který byl ve své době nebývale úspěšný. No, na druhou stranu není divu. Kromě sovětské tvorby se do československých kin zase toho tolik z jiných zemských zákoutí nedostalo. Nápad ale byl originální. Převážet na lodi tygry a lvy nemusí být pro zvířata tak stresující jako převážení letadlem, ale nemusí to také být vždy bez problémů. Bláznivá komedie plná skečů a grotesky, kde nesmí chybět ani šimpanz a excelentní blondýnka přivádějící posádku k šílenství. Snímek tématicky krapet zestárl, ale dalo by se říci, že alespoň dětské diváky snad ještě dokáže pobavit. Onu blondýnku pod jménem Marína si zahrála skutečná krotitelka tygrů Margarita Nazarová a pro zajímavost, roli Šulejkina si zahrál Jevgenij Leonov, kterého známe především z československo-sovětského koprodukčního filmu ´Cirkus v cirkuse´ coby ředitele cirkusu Ivanov. Sovětský film bez ideologického vyznění a nějaké sebemenší morality. Zábava pro celou rodinu i na dnešní dobu.

Když jsem ten film viděl poprvé (někdy před 45 roky), vzpomínám si, že se mi jako malému klukovi hrozně líbil. Do paměti se mi ale vryly jenom 2 scény: jak soudružka kantýnská dělá ty tygří otisky tlap po palubě a úprk plážových rekreantů před plavajícími tygry. Při současném sledování by to docela šlo, bezpochyby je to vtipné, akorát strašně ruší to oslovení "soudruhu" a "soudružku". To tak strašně trhá uši. Dřív nám to ale asi nevadilo. Vyjádří se k tomu někdo, kdo už v první třídě říkal paní učitelko?

dav110 uvádza v komentári, že "kde proti všem zákonitostem tygři plavou, a to stylověji než Michael Phelps". Tak milý dav, rozhodne to nie je proti všetkým zákonitostiam, ale plne v súlade s nimi. Tygri totiž patria k vynikajúcim plavcom, schopným preplávať aj niekoľkokilometrové vzdialenosti. Toto ale nič nemení na tom, že film ponúka vskutku len veľmi jednoduchú a nepríliš vtipnú zábavu. Crazy komédia nasilu. Také Sovietom nikdy príliš nešli. Svet namaľovaný farbami ideálu všeobecnej slobody. Exotické destinácie, oslobodené šelmy. Loď: moria a diale. Kabriolet idúci stredom bulváru. Humor je síce oslobodený od ideových narážiek, no pôsobí veľmi dementne. Takže odideologizovanie námetu žiadnou výhrou nebolo.