Přijela k nám pouť (1973)

Celkom pekný detský jemne sentiment8lny pesničkový film. Príbeh priateľstiev aj nepriateľstiev počas trvania púte, v ktorom je hlavným kameňom úrazu miestny žiacky futbalový zápas. V porovnaní s neskorším režisérkinýmBrontosauromsa tu viac tlačí na pesničky, takže dej je neustále prerušovaný rôznymi pesničkovými výstupmi. Pesničky sú celkom dobré, ale "Žluťásek" mi celkom slušne liezol na nervy. Produkčne je film zvládnutý celkom dobre a aj herecky to vyzerá celkom dobre hoci množstvo nehercov a začínajúcich detských hereckých hviezd tu je neúrekom. Okrem debutujúcej Zuzany Bydžovskej a Renaty Maškovej tu môžeme vidieť Mareka Vašuta, Miroslava Vladyku, Václava Vydru na začiatku ich kariéry.

A já jsem si marně lámal hlavu, odkud znám popěvek Helé, Pelé... a pak píseň Žluťásku, žluťásku...čičorečko... Tak už to vím. Faktem je, že dnes se na snímek dívám trochu jinýma očima. Na druhé straně je v něm řada opravdu povedených písní a melodií. Ale fakt je, že pokud došlo na nějaké mluvené dialogy, šlo většinou o řev a jekot. Přesto jde o nostalgicky kouzelný film.

Tři hvězdy z nostalgie po starých časech. Byli jsme na tom povinně se školou v kině a tehdy se mi to moc líbilo. Člověk by asi neměl sjíždět filmy svého mládí, jelikož je často výsledkem zklamání. To se týká i seriálů Čtyři z tanku a pes, Chobotničky a Sandokan, filmu Ať žijí duchové a podobně. Tehdy jsme to hltali, dnes nechápu, co se nám na tom tak líbilo.

V sedmdesátých letech 20.století nebylo mnoho kvalitních dětských filmů. Věra Plívová Šimková to moc dobře věděla a několik jich dodala. Tenhle patří k těm lepším. Příběh kočující kolotočářské rodiny mě už tehdy bavil a sám jsem zažil kočující romské děti ve škole. Film má štěstí na skvělé dětské herce - Bydžovská, Kornová, Mašková a Vašut s Čadou jsou neuvěřitelní. Ten film je sice místy naivní a hloupý, ale není rozhodně nekvalitní. Je klasikou svého žánru u nás.

Z filmů V. P.-Š. co jsem viděl, nejslabší. Možná to bude tím, že jsem ho shlédl až jako důchodce. Písničky spíš nepovedené, zápletka chabá. Zaujal mě v titulcích Jan Vodňanský. Asi ještě neměl zaracha... A ještě si vzpomínám, jaký minisukně v roce 1973 ( v osmé třídě)  nosily některý spolužačky. Tady taky. Ty "nechtěné" záběry na kalhotky si paní režisérka mohla ušetřit. Dnes by jí rozhodně neprošly...