Krakonoš a lyžníci (1980)

Jeden z těch filmů (pohádek ?) u kterých mám smíšené pocity. Člověk u toho tak nějak sedí, kouká, děj plyne, herci hrají, sníh padá, četnictvo honí pašeráky ..... ale mě na tom vadí ty uřvaný děti a vlastně celý ten zamotaný příběh o SKI, učiteli, hospodském spratkovi, klucích a jednom Krakonošovi kterej nebyl Krakonoš. Nikdy jsem ten film vlastně nedokázal dosledovat do konce.

Hned po utahaných staromilských dvou minutách úvodních titulků přijde řada záběrů na výrobu uměleckého skla, což je opakující se prvek, který Lyžníkům obecně velmi pomohl, společně s občasným pletením košů, tkaním a jinými tradičně domácími činnostmi. Jinak totiž film příliš nemá co nabídnout. Jako by se tu zapomnělo na hlavní příběh s nějakým začátkem a koncem a jen tak rozvolněně se za sebou poskládaly jednotlivé epizodní scénky bez hlubších důsledků a návazností. Zbyde tak zimní horská atmosféra, tradiční řemesla, hodně dětí, sem tam zvíře (byť záběr na straku je doprovázen matoucím zvukem žluny), trocha lyžování a na Velikonoce povážlivě hodně sněhu.„Je snadné pohybovat se na tom ski? … Opatříš mi to ski! … Jestli se budete takhle loudat, tak nestržíme ani zlatku!“

Skôr než o príbehu je to o atmosfére. Dokonale zasnežená príroda a do toho postavy plné hmatateľného, obyčajného života. Doslova cítiť to teplo z rozpálenej pece. Dobre fungujúci mix dospelých a detských hercov, v ktorom hlavne tie deti dodávajú odlišovák navyše. Všetci sú priposraní z talentu, ktorý mal Tomáš Holý. Pre mňa bol vždy príkladom nereálneho decka, ktoré dospelácky mudruje. Pre mňa je Viktor Král, tu hrá syna hostinského, oveľa väčší detský herecký úkaz. Krakonoš a lyžníci sú v zimnom období veľmi príjemnou jazdou, ktorá netlačí na city, ale pritom z nej človečina vyložene kape.

Krakonoš a lyžníci je klasika českého filmu pro děti. I když jde spíše o komedii, prostředí zasněžených Krkonoš někdy ze začátku 20. století je zde vykresleno dost realisticky. Těžký život boudařů, co nahoře v drsném prostředí hor dřou, tkají látky, vyrábějí nejrůznější produkty, aby dokázaly nějak ekonomicky přežít. Rázovité figurky, postava naivního, ale zapáleného učitele, který má rád své žáky, legrační celníci, které zajímá se hlavně opít v teple po službě ap. na druhou stranu vytvářejí přívětivý zabydlený lidský svět. Je sympatické, že větší část filmu sledujeme hlavně očima dvou kluků, kteří uvěří v postavu záhadného Krakonoše, z kterého se vyklube pašerák. Konečná velikonoční taškařice pak všechny roviny děje spojí. Úsměvný milý film se skvělou hudbou. Ideální k Vánočním svátečním dnům.

Tohle je naprostá dokonalost. V kontextu současné tvorby oskarová záležitost. Skvělé vedení dětských herců, laskavě vyprávěný příběh bez evidentního zla staví na nostalgii romantické doby, kterou samozřejmě dosti idealizuje. Ale takové už vzpomínky bývají. Umělecky a žánrově není co vytknout, vše do sebe zapadá. Muzika dotváří scénu, úvodní píseň odpovídá svým aranžmá skvěle atmosféře příběhu. Parádní lokace. Herecký koncert všech zúčastněných. Obtížné ažtragické okolnostivzniku filmu vyzdvihují vůli a vytrvalost.Knitlová/Plívová-Šimková, kdo někoho podobného tehdy ve světě měl?Páni kluci,Ať žijí Duchové,Tau,Lišáci, Myšáci... Pod každým z těchto skvostů je jedna či druhá podepsaná. Zároveň něčím charakterizují dobu. Tehdejší česká tvorba pro děti nechávala děti dětmi, netlačila je do dospělosti, překvapivě je ideologicky nevychovávala ani je netlačila do ujetých fantazií. Zobrazovala lásku, jako předivo běžných mezilidských vztahů a obyčejnou realitu chápala jako příležitost k velikému dobrodružství, kterému se říká život,