Pride (2014)

Slovo pride je u nás díky pár stovkám extrémistů, poněkud zprofanované. Mnozí účastníci Prague Pride, by si měli/y/o tímto filmem připomenout, co slovo Pride ve vztahu k nim znamená a jaký účel tyto pochody mají. Abych se vůči jejich řádění vymezil,vytvářím pro Pride pracovní název Třpytky a antracit. V úvodu se dozvíme, že vznikl podle skutečných událostí. Nicméně většinu filmu se neubráníte dojmu, že je to velmi sluníčkářská verze z ideálního světa. Byť tedy v ideálním světě, by horníci rok nestávkovali a homosexuálové by nebyli veřejností pranýřovaní. Když ale vydržíte do samotného závěru, kde se dozvíme jak některé postavy dopadly, ale především v co tato zvláštní iniciativa gayů a lesbiček vyústila, pěkně to do sebe zapadne. Ano, takový příběh stojí za zfilmování. Třpytky a antracit, ilustrují vztah mezi dvěma extrémy. Tvůrci tak činí s humorem, ale nevyhýbají se ani předsudkům, které navíc v osmdesátých letech rozdmýchal strach z AIDS. I já si pamatuju, že jsem byl díky médiím vyděšený prognózami o milionech nakažených... . Nicméně pointa tohoto filmu stojí jinde. Zazní několik silných myšlenek, které budou v divácích rezonovat v závislosti na jejich osobních postojích. Mnoha lidem dnes nevadí homosexuálové, ale vadí jim urputnost s jakou jsou cpáni do popředí. Tak pro ně...pro nás, mám dobrou zprávu. Třpytky a antracit jsou dvanáct let starý film, nikomu nic nevnucuje, nikoho neadoruje ani nemoralizuje.Prolínají se v něm různá trápení rozmanitých lidí, kteří uvedou v život pořekadlo: V nouzi poznáš přítele. Jakkoliv je logické, že si mají slabší pomáhat, tak je to bohužel natolik výjimečné, že je to námět na film.69%PS: Když se mluví o vykořisťování, imperialismu a potlačování práv, málokdo si uvědomí, že řeč není jen Číně, ale také o UK. Z nějakého důvodu má i přes svou krvavou historii lepší kredit, než zaslouží.

Bez recenze 5 , s recenzí nyní 4.  Stále mám problém s tímhle tématem, i když v tomhle filmu je to docela neškodné. Určitě je úžasná ta solidarita, byť ve finále britští prohráli. A taky spousta dolů v té době byla v Británii zavřená. Co se týče těch Gay parád, nemám ponětí, jak to ovlivnilo historii. Fim je však velmi dobrý s výbornými herci v popředí. Bill Nighy, Imelda Staunton, Dominic West, Paddy Considine ... to je ectratřída.

Krásný film o tom, že gayové a lesby jsou normální lidi a mají srdce a dokážou pomáhat i těm, co je v lásce nemají, ale taky si je pak dokážou získat. Skvělé herecké výkony, pěkně zahrané a oni se tak mnohdy chovají a jednají, o to víc mě ta autenticita potěšila, když si to pak spojím s nějakou jejich akcí.Velmi mile jsem byl překvapen.A nejlepší hláška filmů byla,,Asi jste byli překvapení,  když ve vaší vesnici bylo tolik gayů."  ,,Proč by jsme byli." Za mě určitě 70%.

Horníci a gayové mají společný věci. Obě skupiny se pohybují v teplém prostředí. Navic obě skupiny zažili v minulosti pojeb od společnosti. Zažívají ho stále. Film je téměř 10 let starý, zaměřující se na události 30 let staré a přesto v roce 2023 vydal nejakej Oliver Anthony vydal song o tom, jak horník tvrdý chleba má. Sice někde v Kanadě, ale to je kousek. Skvěle obsazeno. Žádný sentimentální kydy. Silnej materiál.

Horníci narubají uhlí, to se přemění na energii a díky tomu můžou gayové do rána pařit na Bananaramu. A taky je pojí ústrky ze strany vlády, policie a bulváru.. Nečekané spojenectví, které v tradičně ušitém kabátě britského dramedy se sociálním přesahem zalévá diváka vlnou optimismu a fajn nálady bez ohledu na zkoušené osudy postav a produkci skleníkových plynů. Dobře zahrané (Staunton, Scott, Nighy metamorfovaný do Františka Husáka), pár výborných scén (coming out u přípravy toastů), ale na rozdíl od podobně laděného Brassed Off tomu nemohu zapět s Jimmym Somervillem „I can feel heartbeat in my hand..“