Praxis (2008)

Hlavní postavou je Brian, mladý spisovatel v tvůrčí krizi a na pokraji zhroucení. Dalšími postavami jsou muž a žena. Lze je dle mého názoru brát také jako mužský a ženský princip v každém z nás nebo snad i jako střetávání Brianovy heterosexuality a homosexuality. Každopádně dominantnější postavu a jakýmsi Brianovým průvodcem je zde muž – Joe. Brian se ocitá v depresi. Je řešením sebevražda? Antidepresiva? Silným momentem pro mě byla Brianova návštěva lékaře. Dokonale vystižená bezradnost, lhostejnost… Brian po třech jím vyřčených větách získává recept na léky s poznámkou „Zkuste to a zavolejte za pár týdnů.“ Film je rozdělen na kapitoly, které však na sebe nenavazují v chronologickém pořadí. Tím je velmi narušena dějová linka. Také se zde dost opakují stejné záběry. Připadají mi příliš redundantní a rušivé. Vizuální stránka je nepříliš zdařilá zejména v trikovém vložení hvězdné oblohy. Ta snad má evokovat Brianovo hledání sebe sama či hledání místa ve vesmíru člověka obecně. Vzpomněl jsem si na znělku československého pořadu pro mládež Vega, než aby se mi vybavily otázky typu: „Kdo jsme? Odkud pocházíme? Kam směřujeme?“. Tyto sekvence pro mě zachraňovala ústřední melodie – hudební motiv, který je příjemně meditativní. Řekl bych, že film velmi dobře vystihuje depresi, závislost na lécích. Nahé scény nepostrádají estetičnost (scény objetí; gay scéna, když si jdou muži zaplavat). Film celkově však ve mně zanechal dojem pohledu na rozbité vitrážové okno a mou hlavou se honily myšlenky, zda to okno bylo uměleckým díle nebo spíše obyčejné sklo pocákané různými barvami. V každém případě je to okno velmi roztříštěné.(18.05.2013)

Filmu by slušela daleko kratší metráž - pak by snad tak nenudil. Pár zajímavých scén to nezachrání, zvlášť když je Brianova odpověď v závěru filmu předem jasná.(08.09.2014)