Pod toskánským sluncem (2003)

Přestože tvůrka v závěru přiznává, že se film v zájmu lepší dramatizace nedrží knižní předlohy, tak je velmi znát, ženejde o romantický blábol, vyfantazírovaný otylou Američankou, která nevytáhla paty z Manhattanu, kde žila jen s kočkou. Tento příběh je sicesilná romantika, ale přesto působí autenticky, uvěřitelně a vůbec ne směšně. Postavy jsou skvěle napsané, všechny jsou zajímavé, působí neploše, divák s nimi velmi snadno sympatizuje... . Je to nejen díky velmi solidní předloze, ale i díky režisérským kvalitám Audrey Wells. Je to moje třetí setkání s její tvorbou a jistě ne poslední. Je...byla velmi dobrá spisovatelka i vypravěčka. Samotnému mi připadá zvláštní, že to píšu zrovna já, který se z romantika transformoval do cynika, který nad láskováním zlomil hůl. Standardně bych mohl suše konstatovat, že je to příběh o ufňukané ženské, která se nemohla vzpamatovat z těžkého rozvodu, tak utekla do Itálie a tam pokračovala ve svém fňukání, že nemůže najít chlapa. Tzn. klišé, klišé, klišé...které dnes zažívá kde kdo. Ale jak vidno, velmi záleží na tom, kdo a jak vám i méně oblíbené pokrmy servíruje. Audrey Wells byla inteligentní, empatická dáma s příjemným smyslem pro humor. Dokázala(aspoň zpětně) vnímat těžké životní chvilky s nadhledem a laskavostí. Takže nejen pro ženy, které romantické filmy preferují, může být Pod toskánským sluncem, příjemná oddechovka, jejíž pointou je...buďte trpěliví,nemarněte svůj život hledáním partnera...žijte tak, aby měl možnost najít si vás sám."Máš krásný oči, Frances". "Hahaha, tohle si všechny Američanky představují, ze jim Italové řeknou". "Chceš se se mnou vyspat Frances?". "Ano, chci se s tebou vyspat Marcello". "Hahaha, tohle si myslí všichni Italové, že od Američanek uslyší".

Pohádka o ženě, která se po rozvodu dostane do jakési alternativní reality, v níž žijí dobromyslní realitní agenti a polští "zedníci" s vysokoškolskými diplomy. Akorát nemusí projít skříní ani nepropadne králičí norou, doveze ji tam pestrý autobus plný veselých lidiček. Diane Laneové to tady opět setsakra sluší a je hlavním důvodem, proč film sledovat. Jen měli tvůrci ve Státech nechat tu těhotnou LGBT+ Yoko Ono, ta opravdu nikoho nezajímala. Mužská varianta téže "hřejivé" vyprávěnky je Dobrý ročník s R. Crowem.

Film s příjemnou letní atmosférou a super obsazením hlavní role, Diane Lane zde hraje úžasně. Krásné pohledy na Toskánsko a další části Itálie nemohou ale překrýt fakt, že film se dost hledá...je to drama, nebo komedie? Plus "hra na polskou mezinárodní notu" byla bohužel blbá už v roce 2003, dnes je to ještě pitomější - mějme se všichni rádi, protože migranti nás spasí. Ale jo, oukej na jedno kouknutí.

Podvedená-rozvedená americká spisovatelka opravuje svůj život při rekonstrukci vily v malebném, rázovitém Toskánsku, kterou spontánně koupí. Kolikrát už jsme něco podobného viděli? Ve společnosti atraktivní, činorodé Diane Lane jde ovšem o příjemně pozitivně (i když sem tam mírně přepjatě) strávené dvě hodinky.

Je to romantická komedie, která humor skvěle a přesně dávkuje v okamžiku, kdy by scéna mohla přejít do patosu či kýče. Film se tak trochu ironicky posmívá Italům, respektive jejich temperamentu a způsobům vyjadřování, postavy jsou nesmírně zábavné, a směřuje svižně k harmonickému finále. Pan Martini Vincenta Riotty je best postava a vyvažuje veškeré poťouchlíky, které nám příběh servíruje. Lindsey Duncan a Diane Lane jsou nádherné, obzvláště postava Lindsey je kouzelná.
Film patří do mé top trojky romantických komedií společně sFrancouzský polibek (1995)aDopisy pro Julii (2010). Cestuje se tam a buduje ze starého něco nové.