Pes baskervillský (1988)

Opäť veľmi dobré klasické spracovanie príbehu Sherlocka Holmesa s dobrou produkciou a veľmi dobrými hereckými výkonmi. Jeremy Brett po druhý krát stvárnil veľkého detektíva tak ako ho poznáme odjakživa. Zahĺbeného, sebastredného a väčšinou mrzutého gentlemana. Film od počiatku stavia na atmosfére prostredia, hmlou zahalených vresovísk, ktoré vyvoláva obavy presne tak ako si ho pamätám z čítania knihy. Samotného psa však v jeho strašidelnej podobe ani poriadne neuvidíme. Samotný dej je štandardná detektívka s klasickými dobovými rysmi. 75%

Mladý Sir Baskervill dědí sídlo a taky milion liber po svém předčasně zesnulém otci a jak to vypadá, někdo mu to nechce dopřát. A jak víme, vrahem tentokrát není zahradník, ale sluha. Jeremy Brett je bezesporu ten nejlepší představitel Sherlocka Holmese. Tento film tak nějak navazuje na druhou řadu seriálu Návrat Sherlocka Holmese (1988), i když právě některé díly seriálu mi přijdou ještě lepší.

Petike, Nut, Finskej a vojaksvejk: Souhlas s vašimi recenzemi. K lukasd: Doporučuji shlédnout seriál a počáteční díly s Brettem, kde byl jako střízlík, ačkoli ani zde není nijak obézní. Pozdější nárůst kil, které mu výrazněji přidaly na věku, pak byl bohužel způsoben léky, které musel užívat a k jejichž vedlejším účinkům patří právě přibírání na váze a zadržování vody. Nebylo to tedy jeho vinou, proto mi výtka ohledně váhy připadá tak trochu nefér. K filmu: Předlohu jsem si pamatovala jako ohromně strašidelný příběh, u kterého jsem se při četbě bála. Ovšem to mi bylo devět. Po přečtení v dospělosti konstatuji, že jde o normální Doylovu detektivku s dobrou atmosférou a trochou té mlhy a Watsonových barvitých popisů krajiny navíc, a nikoli laciný horor, který tolik postrádají někteří recenzenti. Rozhodně tedy nejde v případě tohoto snímku o žádný kvalitativní propad v rámci této vynikající série. Atmosféra zde funguje dostatečně, začátek i některá jiná místa jsou ponurá až až, blata ve dne přesně tak normální pěknou krajinou, kde by člověk neočekával žádnou hrůzu, jak je Watson popisuje, a délka Holmesovy nepřítomnosti ve skutečnosti odpovídá knize. Jediné, co lze vytknout, je možná poněkud malý pejsek v závěru, nevěrohodná jizva na trestancově čele (Seldonova operace v textu zmíněna není), natáčení na jaře místo na podzim a tak trochu absence proslulé krásy madame Stapletonové (poslední platí i pro Lauru Lyonsovou, ale to je konečně věc vkusu). Odchylky od předlohy v podobě spojení dvou návštěv Henryho Baskervilla u Holmese a dvojí návštěvy madame Lyonsové v jednu či zapojení dr. Mortimera do pátrání po muži ve skalách a podplacení grimpenské pošty jsou zcela zanedbatelné a naprosto logické vzhledem k ději i délce románu a celkové stopáži i spádu filmu. V tomto směru maličko zamrzí snad jen absence lehce vtipné scénky s londýnským drožkářem a též Lestradea v závěru, byť jeho nahrazení dr. Mortimerem bylo z pohledu filmu opět pochopitelné. Jinak jde o zpracování téměř doslovné, často odpovídající knize do detailu jak co do dialogů, tak i popisů prostředí. Pár případných technických nedostatků pak lze připsat na vrub televizní tvorbě, která holt svědčí spíše krátkým povídkám než celovečernímu filmu a co do času a finančních prostředků věnovaných na výrobu nemůže stačit na hollywoodskou produkci. Filmaři se navíc při natáčení této epizody potýkali se značným okleštěním finančních prostředků ze strany televize Granady. Přesto je většina filmu natáčena v exteriéru a na skutečných blatech. Interiéry jsou rovněž skutečné a Baskerville Hall je večer a za špatného počasí přesně tak pochmurným sídlem, jak má být. Když uvážím všechna zmíněná fakta a skutečnost, že Brett je ,, jen“ nejlepší a nejvěrohodnější Holmes, jaký kdy po plátně chodil, a tato adaptace je ,, jen“ věrným zpracováním předlohy, bez křečovité a pro mne tak mnohdy směšné snahy o drama typické pro některé jiné adaptace (a bohužel leckdy též pro jiné herecké protagonisty) i bez nesmyslných zásahů do obsahu stejně jako bez hollywoodského kýče co do rekvizit a interiérů, tak mi z toho tato verze pořád vychází jako vítěz. Navíc svým realističtějším charakterem Holmesovi vlastně odpovídá mnohem více. Kdybych měla použít nějaké srovnání, tak verze s Jeremy Brettem by byla příběhem Psa baskervillského, jak se skutečně odehrál, zatímco ostatní hororově laděné verze by byly příběhem přikrášleným všemi těmi senzaci vyvolávajícími malichernostmi, které jsou podle Holmese pro Watsonovo psaní tak typické a kterým k jeho nelibosti dávají jeho čtenáři (a jak vidno i diváci) přednost před chladným logickým pojednáním. Já se tedy v souladu s velikým detektivem přikloním k věcnému konstatování faktů a udělím 5 hvězdiček, neboť ,, crime is common, logic is rare.“

Asi najslabšia adaptácia najznámejšej Holmesovky, akú som videl. Len pár dní predtým som videl verziu z roku 1939 a aj napriek tomu, že odchýlky v scenári sú minimálne, nedá sa s tou staršou vôbec zrovnávať. Pôvodnú verziu zdobila úžasná temná atmosféra, kedy sa väčšina príbehu odohrávala v noci, po tej tu nie je ani stopy. Ďalším faktorom je Jeremy Brett, ktorého som vďaka seriálu považoval za úžasného Sherlocka, no po niekoľkých filmoch s Basilom Rathboneom som svojho obľúbeného predstaviteľa Sherlocka zmenil. K tomu všetkému tu má Brett menej priestoru a je proste nejaký nevýrazný. Navyše je táto verzia zbytočne naťahovaná a ja som sa miestami dosť nudil, čo mi pri predošlých verziách nehrozilo. 50%

Nevím, možná je to tím, že Brian Mills režíroval pouze jednu epizodu seriálu o Sherlockovi. Takže si ho pořádně neosahal. Blata jsou zobrazeny kvalitně, ale samotný příběh fádně až plytce. Vždyť ani psa divák pořádně neuvidí. Nejspíš jde o vyjádření Holmesova skepticismu. Ale film jistě není hororový. A nakonec ni toho dramatu je málo. Ale pořád je dobře napsaný, takže jen blázen ho může natočit vyloženě špatně, což se nestalo.