Sherlock Holmes: Znamení čtyř (1987)

Staromilská adaptace Doylovy předlohy, která má všechny klady i zápory psaných příběhů slavného detektiva. Nevím, jestli jsem někdy viděl tak dokonalé filmové adaptace literárního díla, jako jsou s herci Jeremy Brettem a Edwardem Hardwickem. Dokonce i ta příšerná ponižující maska liliputského Aborigince kdesi z „Andamanských“ ostrovů přesně sedí do britské koloniální nadřazenosti, které se nevyhnula většina britských tvůrců. Doyle, či dokonce Tolkien ji v sobě má, možná jen u Chestertona nebo Dickense ji necítím. V této nadřazenosti vyrůstali a byli vychováváni, a pokud si ji vůbec uvědomovali, považovali ji za ctnost a národní hrdost. Když Sherlock poprvé spatří příslušníka podřadného domorodého kmene, zhnusené odvrátí zrak se slovy „jaká odporná zrůda“. Černošská obličejová maska, kterou pravděpodobně naplácali na bělošského liliputského herce, je vážně odporná. Takže i tuto část novely adaptovali filmaři věrně předloze. Pozor následují spoilery! Chudák Aboriginec musel samozřejmě zemřít potupnou smrtí a hlavní strůjce celého zločinu Jonathan Small, britský gentleman, je na konci vylíčen jako téměř kladná postava. Prostě byl ve špatnou dobu na špatném místě a navíc musel dodržet slovo, které dal. Za to, že kvůli pokladu, který s kumpány ukradl, museli kolem něj umírat, neviní lidé, on nemůže, zachoval se totiž čestně jako pravý Brit. Jaksi už zapomněl, že jeho motivací celou dobu byla jen pomsta a zbohatnutí, ty si ovšem ospravedlňoval, tím, že bojuje za spravedlnost. A on sám přece nezabíjel, zabíjeli jeho indičtí komplicové a jeho černošský sluha. Když už věděl, že ho policie chytne, všechny své zločiny vykoupil, tím, že poklad obrovské ceny vysypal do Temže, aby ho už nikdy nikdo nenašel. Sherlock za tichého souhlasu britské policie jen uznale přikyvuje, a dokonce i slečna Mary Morstanová, která kvůli němu přišla o otce, ho chválí, jak se správně zachoval, protože ten poklad byl evidentně prokletý, když kvůli němu umřelo tolik lidí. :) Schyluje se ke konci. Malý John jde sice do vězení, avšak se vztyčenou hlavou jako čestný a morální křesťan. Odchází hrdě do vězení a policejní komisař se mu pokloní, ustoupí, aby mohl odejít ze scény sám a ještě ho pochválí, jak dobře umí chodit s dřevěnou protézou. Vždyť chudák přišel v mládí o nohu ve službách britské armády v Indických koloniích. Možná je to geniální parodie na britskou povahu, ale víc se kloním k názoru, že si to Doyle neuvědomuje, stejně tak filmaři, kteří dílo adaptovali. Za tuto „britskou národní hrdost a gentlemanství“, se v historii skryla spousta loupeží, vražd a genocid. Vím o několika opravdu odporných a bolavých událostech, které Angličani způsobili ve Skotsku a v koloniích určitě nezůstali pozadu. To jsem se ale rozohnil proti Angličanům. Co!?. Netušil jsem, kam mě úvaha nad tímto jednoduchým kriminálním příběhem se zamotanou zápletkou přivede.

Veľmi dobré klasické spracovanie príbehu Sherlocka Holmesa dobrou produkciou a veľmi dobrými hereckými výkonmi. Jeremy Brett stvárnil veľkého detektíva tak ako ho poznáme odjakživa. Zahĺbeného, sebastredného a väčšinou mrzutého gentlemana. Príbeh s nádychom orientu má spočiatku nádych až nadprirodzeného tajomna avšak rozuzlenie je takmer banálne. Má však dobú klasickú atmosféru. 75%

Záhada kolem kvarteta z andamanské trestanecké kolonie a rádžova pokladu patří v detektivově portfoliu mezi notoricky známé, takže je možno soustředit se na Jeremyho Bretta a jeho pohlcení rolí, která se mu zdála náročnější než Hamlet a Macbeth na divadelních prknech. Rád, že je mezi podivíny většími, než je on sám, najímá na práci psy i děti, trýzněn nerozlousknutím případu chodí po nocích po pokoji, v podrážděnosti se vozí po nebohé domovnici a zbystří jen tehdy, když se objeví něco pozoruhodného. Nejlepší scéna je ta závěrečná. Byť je truhla s věnem prázdná, mlsný kocour Watson vyhlíží z okna ženitbu. A Holmes? Přededukován a zavalen fakty odpadá na zasloužených dvacet..

Sherlock Holmes příliš utahaný než aby to vystačilo na 103 minut. Klasický začátek, kdy se hodně mluví, doprovází zajímavý a místy až akční prostředek a opět umluvený konec. V seriálu by na to stačilo padesát minut, ve filmu se to poněkud natáhlo. Sherlock H. i Jeremy Brett předvádějí svůj standart, dokonce jej vidíme i střílet a opět se převléká. Film zamíří jakoby do exotických destinací, ale jinak se svým charakterem neodlišuje od seriálu.

Podpis štyroch - je jeden z mojich najobľúbenejších príbehov pána Holmesa.  Pamätám si , keď som ho čítal po prvý krát , mal som asi osem rokov. Dosť som to prežíval.   Tento televízny film sa mi páčil. Má dobrú atmosféru , ktorá vystihuje to čo som si predstavoval , keď som tento príbeh čítal.  80%...