Chlapci ze sousedství (1991)

Já vlastně i chápu, proč je tenhle film takovým kultem, hlavně pro Americké publikum. Věřím, že přesně takto se v tamních čtvrtích žilo a dost možná stále žije. Nechával jsem si tenhle kousek dlouhou dobu ujít, nakonec jsem se k němu prokousal a musím říct, že jsem osobně zklamaný. Ač mám rád tyhle černošská témata života na okraji společnosti a celkově mě baví filmy, co pojednávají o gangách a městských ghetech, atd ...Tady se ale 70% stopáže nic neděje, mele se jen o šukání a jaká holka má jaký kozy a zadek. Ten zbytek, rádoby emocionální smršti, už to zachrání jen částečně. Navíc, ruku na srdce, žádný šok se nekoná, celou dobu to nahrávalo přesně na tento druh závěru. Dávám 3* za herecké obsazení, dobovou atmosféru a osmdesátkových ultra feeling, pro který mám slabost.

Je to sice těžkopádné a moralizující a všechny tyto prvky se žel nepovedlo dát do filmu přirozeněji a účinněji, ale zase na druhou stranu to dostatečně vyniká působivou atmosférou prostředí ghetta, kde vše plyne svým tempem a tam to na mě naopak působilo přirozeně dost. Navíc díky tomu funguje i výstavba příběhu, kdy dlouhou dobu jen sledujeme prolínání osudů několika postav napříč pár lety, moc se toho "neděje", vše je spíš pocitové trošičku jako v raných filmech Spika Leeho a ačkoli víme i slyšíme dost o tom, že je čtvrť, kde postavy žijí, dost nebezepečná, nikdy se to netýká přímo jich a tak vše působí spíš klidně podobně jako ve většině scén Příběhu z Bronxu. Tady je to akorát víc epizodické a na první pohled neučesané a možná i krapet "nahodilé". Jenže vše pak vede k tomu, že o to víc poznáme veškeré postavy, o to víc se s nimi dá sympatizovat či naopak ne a o to víc pak zapůsobí rána, když se i mezi nimi vše zvrtne. A pak už to celé vede k silnému finále, které sice do jisté míry stojí na kalkulu, ale jeho síla plyne i z postupného vývoje, který jsem se výše snažil popsat. A právě ten postupný vývoj na tom je ve finále vidět nejvíc. Proto nakonec dám slabou čtvrtou hvězdu, i přesto, že mi dojmy kazí těžkopádné pojetí zdejších přesahů, včetně toho zbytečného dovětku o míru v závěrečných titulcích. Slabé 4*

John Singleton so svojím debutovým filmom ľahko odstránil akúkoľvek opozíciu v žánri ghetto life. Toto sú skutočné postavy, ktoré čelia skutočným problémom. Film ešte viac pohltí skvelá kamera a špičkové herecké výkony. Celkovo vzaté, veľmi reálne, odvážne zobrazenie výziev, ktorým na každom kroku čelia afroameričania  ghettach v Amerike. Všimol som si , že veľa filmov v nasledujúcich rokoch splodili niekoľko napodobenín „mestského gangu“, no väčšina oslavovala násilie a kládla dôraz na hlasný soundtrack a sexuálnu explicitnosť na úkor silnej zápletky, dobrého vývoja postav a vážneho spoločenského posolstva. 8/10

Zápletka z môjho pohľadu dosť ľahko predvídateľná a veľmi podobných filmov som už pár videl. Ale to bude asi môj problém, že film je už starý a skôr sa mi podarilo zhliadnuť novšie, ktoré sa týmto inšpirovali. Celkovo ma to bavilo, ok boli aj herecké výkony, hoci si myslím, že väčšina z nich ani hrať nemusela a proste len sa tvárili drsne a rozprávali spôsobom/slangom typickým pre černochov tyou "I ain't no" namiesto "I am not", veľakrát používali "respect" a pod. Páčilo sa mi, že sú tam dve časové línie, jedna keď sú chalani ešte deti a potom, keď sú už mládenci. Ta prvá bola však len na niekoľko úvodných minút filmu. Celkom pobavili aj niektoré vtipné momenty, najmä ten keď Tre (Cuba Gooding Jr.) rozpráva svojmu otcovi (Lawrence Fishburne), ako mal prvý sex s priateľkou bez kondómu a pritom si to vymýšľa, hoci otec to nevie.

Boyz n the HoodrežiséraJohna Singletonaz roku 1991 je filmom z losangelskej časti South Central, ktorý by mohol byť príbehom tisíc a jedného černošského mladíka, ktorý sa tu narodil. Režisér Singleton sa v snímke zameriava na detstvo a mladosť skupiny blízkych priateľov, ktorých formovali ulice plné násilia. Naprieč filmom divák sleduje mozaiku rôznych postáv - niektorých South Central naplno pohltil, iní z neho chcú uniknúť. Obe tieto skupiny však spája to nešťastie, že sa práve na tomto mieste ocitli. Na jednu stranu Singletonova snímka pôsobí ako radová kriminálna dráma z ghetta na západnom pobreží Spojených štátov, na stranu druhú v nej možno badať znaky sociálnej drámy, čo vidieť predovšetkým pri práci so spomenutými postavami. V každom prípade však toto dielo príbehovo ani inak neprekračuje hranicu priemernosti. Nemá totiž čím diváka väčšmi zaujať. Ide o počin, ktorý je pozerateľný, ale neponúka nič navyše. Teda až na jeden menší dejový zvrat, ktorý však divákom príliš nepohne.Boyz n the Hoodje napriek tomu filmom, v ktorom prevažujú pozitíva nad negatívami. Dielo Johna Singletona dokáže zaujať predovšetkým solídnym hereckým obsadením a losangelskou výpravou. Čo-to má povedať aj príbeh, ale ten by, pravda, mohol byť poňatý lepšie, čo by v konečnom dôsledku istotne dokázalo pomôcť aj filmu ako celku.