Panenka (1938)

Snímek s Věrou Ferbasovou mě překvapil. V televizi jsem ho nikdy neviděla a jeho objev považuji za šťastnou náhodu. Je totiž radostný, plný pozitivní energie a drobných, dobře vypointovaných gagů. Např. ten se střevíčky, barvou, kominíkem a zoufalou němohrou opravdu pobavil. Ve dvojici s Josefem Grussem funguje i romantická linka a pokud divák viděl i LubitschovuPanenkus Ossi Oswaldou, pak je výsledný zážitek zase o trochu lepší.

Již nápaditě komponované entrée s anekdotických sekvencí současně uvádějících některé z postav i navozujících nečekaně absurdní atmosféru celého filmu napovídá, že půjde o jakousi hranou grotesku – a opravdu jen málo chybí k tomu, aby z vrstevnatého vyprávění povstalo skutečně cosi stěží uchopitelného, nicméně fascinujícího – jako se například Wilderovi podařilo v Zuzance v nesnázích nebo Slavínskému v Uličnici. Věra Ferbasová ztvárnila svou dvojroli bezchybně. Svět, který ji obklopuje, ale o svém zmechaničtění dosud neví.

Tyto staré černobílé komedie na mě v dnešní době stále víc začínají působit jako takový malý balzám na duši a poslední dobou jsem měl při výběru na pamětnické filmy docela štěstí... NaPanencemě zlákalo v první řadě zařazení do žánru sci-fi a ačkoliv dle očekávání film s tímto žánrem spíše jen velmi opatrně a volně koketoval, výsledkem je na svou dobu svěží komedie s originální zápletkou, která mě první česko(slovensko)u robotkou na stříbrném plátně rozhodně pobavila, nabídla děj plný zábavných i napínavých situací a Věra Ferbasová se v této roli skvěle uplatnila. Na mírné přehrávání ze strany herců a v mnoha ohledech naivní děj jsem si v pamětnických komediích už hravě zvykl a příjemná atmosféra i různé zábavné vychytávky včetně zábavné detektivní dvojice mi padly do noty. Akorát jsem spočátku doufalPOZOR, drobné SPOILERY!, že onen podvod s mluvící robotkou zrealizuje pan Kajetán (potažmo tvůrci filmu) trochu sofistikovanějším způsobem a během předvádění vynálezu v některé z vyvstavších situací využije i reálnou mechanickou panenku, kterou kdesi na začátku filmu montoval a testoval, ale pak se později už do děje nevrátila. Myslím, že s tímto sci-fi prvkem šlo určitě pracovat dál i vedle existence falešné robotky a využít jeho potenciál víc, ale jinak se miPanenkacoby první československá „sci-fi“ komediehodně líbila.[75%]

Poněkud nevýrazná prvorepubliková komedie, která je poměrně nudná, všichni v ní přehrávají (i když Farbasová jako robot je překvapivě skvělá) a její námět by vystačil tak na 40 minut a možná i méně, ale zase na druhou stranu tam pár úsměvných momentů je, natočené je to excelentně a je tam znát jistá snaha o pohodovost, takže Panenku úplně odsoudit nemůžu. Navíc námět má zajímavý a za podívání to asi stojí - tedy pokud váš baví prvorepublikové komedie. A první československá sci-fi to není, rok před Panenkou vznikla Bílá nemoc a mám dojem, že ještě v éře němých filmů něco bylo, jen si teď nevzpomenu na název. Slabé 3*

Když o tom tak přemýšlím, nebyla by to zdaleka taková tragédie, kdyby nenechali dělat Grusse hlavního milovníka. Ten to totiž projel na celé čáře a je jen dobře že v jiných filmech už byl jen za neškodného blbečka. Ústřední písnička je kouzelná a Neumann a Svozilová v rolích urputných detektivů tak démonický, že by je člověk vzal s chutí něčím po hlavě. Motiv umělé bytosti je možná neotřelý, ale i kdyby se tu tak příšerně nepřehrávalo, je dobře že jiné filmy vsadili spíš na sentiment a konverzační humor. Tady chybí oboje.