Outsider (1987)

Docela hezký rodinný příběhz prostředí stájí a dostihů. Výkony herců inehercůjsou jisté a žádné velké drama se nekoná, až na těch pár mrtvých holubů, vlastně je zde všechno docela dobře předvídatelné. Pobavil měJiří Schmitzer, který si stejně jako ve snímkuPostřižinyzacvičil na pružinovém siliči svalů. Povedená dopoledníoddychovka.

Nezapomenutelný film, který podává realitu, chování lidí i jejich emoce tak, jak ji sami můžeme v životě vidět kolem sebe. Postavy jsou navíc výborně zahrané - Robert Panc ve své jediné roli, později profesionální žokej - a především Jiří Schmitzer, ten svou roli zvládnul skutečně bravurně. Viděl jsem v mládí a byl jsem nadšen, viděl jsem ve čtyřiceti a potvrdil si, že na kvalitě snímek nic neztratil. Čestný a hrdý kluk, který neskloní hřbet před šikanou, nese posměch, za který nemůže a zároveň dokáže pokorně sklonit hlavu v ten správný moment. Silné scény s hlubokým záběrem, podané naprosto všedním způsobem. Škoda, že máme k dispozici jen desítku nejlepších filmů, tenhle by mi figuroval na čele desítky druhé.

Překvapivé, že se tak dobrý scénarista jako byl Jiří Křižan netrefil hercům do huby. Mezi koňáky se nikdy nemluvilo spisovně, ani mezi těmi z Napajedel. Většinou se mezi nimi našlo pár nemluvů a zajímavých týpků. Patetické řeči se moc nevedly. Tady jsou všichni jak podle šablony. Z koňácké hantýrky nepadlo nic. Autentičtěji působil seriál Dobrá voda. Škoda, že se všechny filmy o koních točí podle jednotného scénáře - nějaký kůň, který na to nevypadá, chudá znevýhodněná rodina, vítězství v závodu. Koně pěkné, filmařina bohužel průměrná.                                                                                             Co je na filmu ale zajímavé je právě scénář. Kdo zná filmTichá bolestpochopí. V roce 1987 si nemohlJiří Křižandovolit autobiograficky laděný příběh. Ale přesto je tu všechno, jak v Tiché bolesti - malý chlapec co má tátu ve vězení, je perzekuován, místo vojny je tu dětský domov, ze kterého utíká, místo nepříjemného velitele pedantský vychovatel. Aby scénář prošel, musl být samozřejmě kamuflován, ale už o tři roky později mohl zrealizovat necenzurovaný příběh pod taktovkouMartina Hollého.

"Jožko, proč já bych měl trpět za to, že tě mazáci nemají rádi ??" - "Přece jenom jsi Kakanec !!" ;)Přiznávám, že jsem se k Outsiderovi dostal až nyní víc než po čtvrt století, čímž jsem objektivitě vstříc naprosto oproštěn jakýchkoliv nostalgických vlivů, o to silněji na mě tenhlesilně pozapomenutý a snad i nedoceněný snímekzapůsobil, byť podobné osmdesátkové rodinné, neodmyslitelně zvířecí, žánrovky rozhodně nevyhledávám, dokonce bych řekl, že mě ta prvoplánovitá koňská tématika v čele s příkladně tragickou Obyčejnou koňskou historií dokonce často poněkud irituje !!Outsider plný vkusné a nevtíravé symboliky staví především na neskutečně lidském a hlavně spíš dospěláckém scénáři, když právě to zacílení na mladého diváka paradoxně snímku nejvíce ubližuje,famózního Jiřího Křižana, který mě doposud nikdy nezklamal, zde se znovu ukazuje fatální nezbytnost právě kvalitního scénáře, kdyžvypráví příběh malého Jožky Paláta, kterému zavřeli otce, k němuž do té doby vzhlížel,v podání překvapivě výborného Roberta Pance, ostatně představitelé dětských hrdinů, s nimiž právě tyto žánrovky zároveň stojí i padají, se svými výkony za dospělými rozhodně nezaostávají, škoda, že tohle byla jeho labutí píseň, který se kvůli své velké lásce, no, holky ho moc nebraly, což zase moc nebere moje hlava, ke konímmusí rvát s nepříznivým osudem i pokřivenou myslí socialistického člověka, ačkoliv ta čecháčkovská člověčina ve své nejzrůdnější podobě přetrvává dodnes, stejně jako téma šikany, kterou dodnes různí bezmozci chápou jako prostředek k formování člověka, potažmo kluka ve výchově v muže !! Hereckyparádně obsazenému snímku vedle neherecky civilního Pance kraluje Jiří Schmitzer jako umanutý a především krátkozraký vychovatel Vlkovský, neskutečně protivná postava, amálo obsazovaný Milan Sandhaus, výborný divadelní představitel tragických rolí a bývalý ligový fotbalista,coby charakterní ošetřovatel Vít !! Tradičně naprosto úchvatná hudba Ondřeje Soukupa, která sice v určitých pasážích působí až příliš přepjatě, dodává snímku, jehož hloubku a nadčasovost dospívající divák, jemuž měl být dle soudruhů určen, prostě nedokáže docenit, punc výjimečnosti, když ho spolu se skvělou kamerou Jřího Kolína, jehož při tom snímání exteriérů prostě nepoznávám, ten se neuvěřitelně vytáhnul,činí až překvapivě poetickým, nemůžu se však ubránit dojmu, že právě Sirového až příliš sterilní a žánru mantinelově poplatná režie Outsiderovi hází klacky pod nohy, protože dostat tenhle nenápadný film do rukou nějaká větší tuzemská režisérská persona, protože Sirového já za ni považovat nikdy nebudu, ve smyslu tvůrce s většíma koulema, dobře, nebo odvahou, říkejte tomu, jak chcete, mohli jsme se dočkat opravdu hodně kousku.. a přesně tenhle pocit jsem měl u Černých baronů !! Co vy na to, pane Sirový ??

Pro mne krásná vzpomínka a při repríze nezklamal....krásný, citlivý příběh, děsivý Jiří Schmitzer, mladá Gábina Osvaldová, Jožka, kterému jsem kdysi tolik rozumněla a pro mne především nezapomenutelná hudba Ondřeje Soukupa, kterou nemůžu sehnat, ač jsem se snažila o nemožné...díky minimálním reprízám jsem to nestihla ani z tv....snad někdy.....
.....po půl roce od komentu - sehnala jsem, ta muzika, to je slast:-)