Černý hřebec (1979)

Veľmi dobrý dobrodružný príbeh vzťahu chlapca a výnimočne rýchleho koňa. Samotný príbeh je tak trochu variáciou z nuly hrdinom. Nie je však priamočiaro jednoduchý. Už len samotný úvod je dramatický a aj potom je plný úskalí, ktoré musí hlavný hrdina prekonať, aby zo vzťahu, ktorý v ňom skrsol vyrástla túžba vedúca až do pretekárskeho sedla. Zároveň je výborne produkčne spracovaný a atmosférou poeticky detský. Zbližovanie hlavných hrdinov, Aleca a Blacka, sú plné detskej prostoty a bezprostrednosti. Tým sa líši od podobných filmov akoJappeloupčiČierna kráska. Herecky tu nenájdeme žiadne veľké hviezdy, no všetci herci svoje postavy stvárňujú výborne. 75%

Filmů o zvířatech, nota bene koních jsou mraky. Vždyť také koně patří k nejoblíbenějším hned po psech. O příběhu Černého hřebce jsem asi nikdy neslyšel. Ale faktem je, že krom toho ztroskotání mi přijde jako mnoho jiných. Jsou zde typické znaky neoriginality. Ale třeba právě tohle zde bylo originální a ostatní jen kopírovali. Divoký kůň - pro všechny nezkrotný - chlapec/dívka jinak osamělí - sblížení - souznění. Na počátku máme ale dlouhou pasáž ztroskotání a pobytu na ostrově. Tato část se mi líbila nejvíc, protože zde se filmařům podařilo beze slov jen pomocí kamery zobrazit ono postupné sbližování se zvířetem, hozené do stejné šlamastyky jako člověk. A jak záhy zjistí, jeden bez druhého nemohou být, potřebují se. Pak už následuje přesun do civilizace a divák ani nemůže být příliš překvapen, že hrdiny filmu napadne zapřáhnout hřebce v závodech. Je to takové obligátní, když jde o film s koněm.

Jojo, Alec a Black, taky jsem to jako dítě sledoval. Ne teda film, ale seriál, stejně jako spoustu dalších "zvířátkových" filmů a seriálů, ale dlouho mě to nevydrželo a dnes se na takový filmy koukám spíše s cynickým nadhledem. Občas mě nějaký takový film dostane (Volání divočiny), ale bohužel Černý hřebec to nezvládl. Od začátku víte co bude (sbližování, trénink, závod). A i když mě film překvapil opravdu psycho scénou ztroskotání lodě, sbližování se konalo v rámci ztroskotání na ostrově a závod je výborně natočený, cynik pořád hlodal. Jak ten kluk přežil 2 roky na pustém ostrově bez jakéhokoliv traumatu? Proč jsou ty záběry kýčovité jak z Pobřežní hlídky? Jak by se mohlo dítě zúčastnit dostihu a porazit zkušené žokeje? Proč je Kelly Reno absolutně nevýrazný? No nic. Je to slušný film na 3*, ale ne pro mě.

Rozvláčne tempo filmu veľmi neprospieva, už veľmi skoro začne nudiť. Nosný príbeh je ľahko predvídateľný a nedokáže celú tú pridlhú stopáž zaujať. Jemný nádych poetiky je v tomto prípade na škodu. Ale na druhej strane má čo ponúknuť ohľadom niektorých svojich záberov, hlavne na ostrove, dobrodružnou výpravou a určite pipľavou prácou s koňmi. Preto aj s ohľadom na rodinný žáner nejdem s hodnotením nižšie.

Kůň, lodě a moře, to by mělo stačit k vytvoření trháku. Alespoň u mě. Navíc je tu klasické schéma s dostihy, vítězstvím, dětským a koňským superhrdinou, tenhle film má všechno. Jenže to nestačí, aby to bylo ono. Kdyby mi bylo osm, byla bych na vrcholu blaha. Jenže tehdy jsme neměli televizi a místo koně jsme jezdili na ohnutém kmeni břízy, osedlaném dekou a provázkem z dědečkovy kápézetky.