Otzi, muž z ledu (2017)

Kvalitný nemecký filmársky kúsok. Viem, že tá veta sama o sebe znie tvrdšie ako by sa mohlo zdať alebo ako ľad, z ktorého je tento DJ, ale je to tak. Veľmi dobre natočené po každej stránke a tá práca prírody ani nehovorím. Z tohto pohľadu pamlsok pre oči. A btw pridanou hodnotou filmu bolo to, že tam nikto zbytočne nehučal, prípadne pre náročnejších nehúkal, hoci sa postavy dorozumievajú pôvodným jazykom, ktorým je práve hučanie, resp. spomínané húkanie (mienené bez postranného úmyslu, resp. neúcty k tomuto komunikačnému prejavu).

Priznám sa, že DJ Otzi a jehoHey Babyma bavilo viac, predsa len prináša lepšiu náladu a úsmev. Zase pochopiteľne, že pravekí ľudia a úsmev to nejde veľmi dokopy, lenčerň a smrad. Aj keď zvláštne, to vlastne nie je už ani pravek, to je doba, kedy vMezopotámiiuž zakladali mestské štáty, mali vlastné písmo, systém zavlažovania, administratívu, vEgyptemali  počiatky faraónskej civilizácie, hieroglyfy, kamenné chrámy, zavlažovanie, poľnohospodárstvo, vIndiiboli plánované mestá, odpadové kanály, vlastné písmo, remeslá, dokonca medzinárodný obchod, naKréteboli palácové centrá, nástenné maľby, čulý obchod po Stredozemí a tiež vlastné písmo, no a vČíneuž bujnelo poľnohospodárstvo, mali keramiku, rozvíjala sa raná urbanizácia. No a tu Otzi sa plahočí kdesi v zime ako horský lovec-zberač. No čo, mal smolu, zakilovaný šípom, a to živého Indiána nikdy nevidel. Pekná fikcia, čo mi už vieme zistiť z jednej starej mŕtvoly, že? Ale fantázia vie dobre poskladať príbeh aj z maličkostí.

Když jsem se o Otzim poprvé dozvěděl, pracoval jsem zrovna u jedné archeologické společnosti. Nejen, že jsem kopal v terénu, ale měl jsem na starosti i laborku a zpracování nálezů, včetně jejich kreseb do nálezových zpráv. Samozřejmě, že mne ten nález fascinoval. Už dříve jsem četl o podobných nálezech jako byli třeba lidé z bažin. Zde to bylo úžasnější nejen kvůli zachovalým ostatkům Otziho, ale i  díky kompletní výbavě, která byla u Otziho nalezena. Archeology nezajímají jen nálezy samotné jak si někdo myslí. Pro ně jsou důležité i nálezové souvislosti z nichž lze složit po malinkatých kousíčcích kus zapomenuté historie. Jak jde věda kupředu, jsou ty možnosti stále větší a s nimi se zvětšují i ony střípky poznání. Antropologie určí lecos o jedinci samotném, osteolog je schopen identifikovat zvířecí kosti v nástrojích a paleobotanik je schopen na základě rozboru pylů a semen určit období kdy dotyčný žil. Je to neuvěřitelný detektivní příběh. Samozřejmě že krom daných dat lze poslední dny a hodiny Otziho interpretovat různě a pravdu se už asi niky nedovíme. Přesto jsem byl tímto počinem pana Randau doslova fascinován. Otzi zemřel zhruba před více než 5000 lety na konci doby kamenné. Někoho možná překvapil vzhled Otziho, ale tehdejší lidé nám již byli zcela podobní a nešlo o žádné neandrtálce. Z hlediska mozkové kapacity to bylo stejné. Tehdejší člověk by se asi nevyznal v našem světě, to ale neznamená, že byl hloupější. Měl dovednosti, které zas neovládáme my. Obrovské znalosti přírody, počasí, rostlin i zvířat...  Už jen třeba Otziho obuv! Podešve měla z medvědí kůže, provázky pak byla na ně naázána lýková síťky vycpaná suchým senem. Vrch bot byl z jelenice kvůli nepromokavosti. Český vědec PetrHlaváček tyto boty v Alpách vyzkoušel v trase kudy Otzi šel. Nemohl si vynachválit jejich podolnost i výborné izolační vlastnosti! Příběh Otziho je příběh jednoho osudu a také asi smutným dokladem, že se lidé zabíjeli mezi sebou už od pradávna. V tom pravěku, drsné době, kde přežít byl kumšt bych to snad ještě chápal... Film byl úžasný. Opravdu mne to dostalo nejen jako milovníka historie a archeologie, ale i svým způsobem dechberoucím příběhem, kterému kulisy dělají překrásné majestátní Alpy. Doporučuji vidět!  Dávám za 5 jiskérek od křesadla. * * * * *

Velmi podařené pravěké drama se slušnou výpravou - Alpy nikdy nemohou nikoho zklamat (snad kromě těch, kteří tam zemřou - promiň Otzi). Režijně čisté vyprávění o jednom lovci, u kterého se nelze nudit ani na chvíli. Snad jen jeden detail - kdo proboha řekl Vogelovi, že má zakládat šíp zrovna takhle? Je to ten nejnesmyslnější způsob. Otzi si ho bral za končík, jako všichni...

Působivé, ale chtělo by to trochu propracovat. O životě Ötziho nevíme zcela nic, takže tady nastupuje klasický příběh o vyvražděné rodině a pomstě. Do jisté míry je to realistické, ale zejména na začátku to trochu dře. Když odejde hlavní hrdina na lov, proč v neolitické vesnici nikdo nedrží hlídku? A pak ještě starý muž a mladá žena, které Ötzi na cestě potká - přijdou mi až moc novodobí.  Na druhou stranu oceňuji, že se ve filmu mluví skutečným jazykem- sice se časově sekli o víc jak milénium, ale kde sehnat aspoň částečně zrekonstruovaný jazyk z tak dávných dob?