Otisk (2003)

Otisk ve vás zanechá jen Franka Potente. Je to škoda, ale na druhou stranu je dobré vědět, že tahle herečka prostě umí hrát a dokáže překvapit příjemnou rovinou svého herectví, které do sci-fi snímku dobře padne. Zajímala by mě jaká je původní kniha, podle které je film, protože může být tak o dvě hvězdičky kvalitnější, ale také o hodně slabší. Těžko se tak hodnotí film, který má dobrý nápad a zajímavou myšlenku, ale to je tak vše co si z něj krom hlavní postavy odnesete. Zajímavý, ale nevyužitý snímek.

Ambice rodičů přenášené na děti napáchají mnohdy víc škody než užitku. O tom žádná. A když ještě zjistíte, že jste klonem své matky - už se vůči ní nevymezujete pouze svými schopnostmi, nýbrž celou svou identitou.... Krásný námět, úžasná herečka v hlavní dvouroli... ale mohlo v tom být více psychologických momentů.... Nebyla možnost postavy příliš poznat - byly všechny zvláštně uzavřené a do sebe ponořené a i když jsem tušila, co zrovna prožívají, nesdílela jsem to s nimi....

Inu potenciál by tu byl : psychologické drama říznuté sci-fi, první lidský klon na světě ... jenže. Jenže scenář je nedotažený, dialogy jsou občas otřesně klišoidní, časová chronologie poněkud balancuje na hraně uvěřitelnosti, motivy postav a psychologizace téměř nulové, a ve výsledku to všechno sklouzne k tomu nejhoršímu, co z německých rodinných drámat známe - do červené knihovničky. Chjo. A opět se tu ukazuje, že Němci po řemeslné stránce fakt umí ... výprava-super, kamera-příjemná, hudba-řemeslná, no jen ti maskéři byli trochu mimo, že. Jako audiálně-vizuální celek to vypadá dobře a velmi lehce se konzumuje. Herecky je tenhle film zajímavý jen z hlediska dvojrole Franky Potente, která se snaží, nicméně, když není co hrát, je to problém. Z tohoto tématu by se dalo vytěžit o tolik víc. 50%.

Franka Potenteová v dvojúlohe matky a dcéry odviedla mimoriadnu prácu, veď je takmer v každom zábere. Tá však nie je problémom tohoto filmu. Plytké je spracovanie scenára, točiace sa v kruhu stoviek nemeckých sladkobôľnych romancí, tentoraz o riešení nalomeného vzťahu dcéry a matky. Obohatenie príbehu o atraktívnu tému klonovania nepomohlo, viacmenej zapadlo v konvenčnom výsledku. Keby nebolo spomenutej skvelej herečky a krásnej klavírnej hudby, nebolo by veľmi na čo pozerať. Mimovoľne som si pri sledovaní spomenul na Fassbindera, ktorý viackrát dokázal z obdobne romanticky gebuzinových námetov, šmrcnutých aktuálnymi otázkami doby, vykresať mnohoznačný, výtvarne uchvacujúci a myšlienkovo provokatívny príbeh!

Dávali tenhle film pozdě večer, ale já si na něj počkala. A výsledek? Usla jsem. Čekala jsem od toho mnohem víc, to co jsem viděla byla celkem velká nuda.