Mlha (2007)

Darabontzde předvedl jednu téměř nemožnou věc, a to žePERFEKTNĚzadaptoval knihu odStephena Kinga. Film, který se mineskutečnězarylpodkůži, díky svézáhadnéatmosféře, kterou s postavami společně rozkrýváme a zároveň máme možnost vidět jejich změnu psychiky, jenž je u některých pod tím vším tlakem úplně naruby. Kostrou filmu je alechemieadynamikamezi všemi postavami, které jsou jedna do jednoho skvěle zahrané a napsané. To vše podtrhujezničujících 15 minutna konci filmu, kdy jsem jen sotevřenou pusoukoukal na obrazovku.NAPROSTÁSKVĚLOST10/10

Vynikající horor úmyslně natočenej v béčkovým stylu? To jako fakt? Místo napětí se mi tu celou dobu dostávalo jen debilních dialogů a stupidního chování všech zúčastněných plus náboženská hysterie jako bonus. V půlce už jsem prosil, ať to skončí. Se mám posrat, že to natočil Darabont? To spíš z toho neskutečnýho hypu, co se tu na mě valí ze všech stran. Hovadina zůstane hovadinou bez ohledu na jméno jejího režiséra 35%.

Odkládal jsem to dlouho a plným právem. Ani jeden z herců nemá potřebnou auru, aby vás aspoň trochu zaujal. Je to absolutně bezduché, i bez předlohy za chvíli začnete tušit, o co vlastně půjde. Ten jakože fanatismus nemá vůbec žádnou oporu v logice, není to uvěřitelné ani za mák. "Šokující" konec je ubohý, totální trapárna. Stejně jako to hodnocení tady, úplně mimo! Ne všechny Kingovy romány/povídky jsou dobře zfilmovány a tohle je bohužel jedna z nich.

Keď sa vedci pokúsia preskúmať nové dimenzie a svety, otvoria bránu do niečoho podobného ako je peklo. To vzápätí príde v závoji hustej hmly na zem. Jedno je v takom prípade isté. Určite nás z toho nedostanú náboženskí fanatici, ktorí sa vždy vyroja v podobných sitáciách ako muchy po daždi a ktorí za tým vidia deň božieho súdu. V takých prípadoch sa sústreďte vždy len na vlastné sily a na svoj úsudok. Silný záver filmu vás úplne rozseká.

Lepší hodnocení dát nemůžu. Byť premisa tajemné mlhy, náboženského fanatismu, monster a přežití člověka v sámošce je zajímavý koncept, tak exekuce padla na opakované dlouhé scény jak postavy zírají na Lovecraftovské nestvůry jak zmražení a neustále je film propleten hloupým jednáním dospělých postav. Například chapadla vycházející z polootevřených vrat a půlka mužských postav na ně zírá s údivem dlouho před tím, než chapadla zaútočí. A po té násilné scéně jim dojde teprve po asi deseti minutách, že obchod, ve kterém jsou zavřeni po nějakou dobu má celou jednu zedˇ postavenou z výloh a skleněných dveřích. A místo aby utekli co nejdál od nich, tak se tam co nejblíž zdržují. Náboženský fanatismus vyvolaný jednou postavou je dobře zahraný a funguje jako efektivní způsob jak vyvolat v divákovi nenávist vůči zfanatizovaným nakupujícím. Konec byl tragický, ale v dobrém slova smyslu. Cgi bylo řekněme decentní, nic světoborného.