Od dvanácti do tří (1976)

Nic moc westernového tam nebylo i když bych čekal že Ch.Bronson bude zárukou dobrého westernu ale bohužel jedná spíše o romantickou aférku kterou Bronson předvádí jak svést osamělou vdovu a dostat se jí pod kůži aby se do něj zamilovala,i když oba dva hlavní představitelé to zahráli skvěle trochu jsem se nudil a pro jedno podívání to stačilo.

Dobre natočený vtipný film z westernového prostredia, ktorý začína ako klasický western, nadobudne romantický rozmer a nakoniec sa zvrtne na frašku končiacu drámou o boji o vlastnú identitu. Príbeh Grahama Dorseyho hovorí o tom, ako vám môže vaša vlastná legenda zničiť život. Charles Bronson a Jill Ireland to zahrali veľmi dobre. Scéna s lynčovaním Amandy však poskytovala oveľa dramatickejšie riešenie ako ten patetický výstup. Ale to by zrejme režisérovi nezapadalo do romantického rámca. 70%

Film vymykající se zajetým kolejím takovou mírou, že se snad ani nedá řadit mezi westerny. Příběh se před očima poutavě a neočekávaně mění a hraje na tematické citáty "Svět chce být klamán" a "Je snazší lidi oklamat, než je přesvědčit, že byli oklamáni", což je dost aktuální, ale možná nějaké diváky odradí. Ale i když má film nějaké mouchy, tak nejsou podstatné a ani nestojí za řeč.

Frank D. Gilroy se pustil do složitého úkolu. V tehdejší době rozhodně. V době, když westerny bylo kvalitní americké zboží, Bronson sám v mnoha hrál, natočit komedii chce odvahu. Westernová komedie je ale výborná a řekl bych, že i nadčasová. V kolika komediích drsňáka Charlese uvidíte? Pohrává si s mnoha typickými prvky, které převádí do směšné roviny. Režisér si třeba pohrává s faktem, jinak celkem logickým, že i největší drsňák se může zamilovat a opustit své zásady. Stejně tak i největší frigidní, staropanensky založená feministka. A takoví drsňák může mít i noční můry a své vlastní, duši sžírající démony. Film pak disponuje kvalitními výkony i kulisami. Přitom zpočátku se snímek tváří vážně.

Obrovskou devizou filmu je původní předrevoluční dabing s Bartoškou a Kotrbovou. Já osobně mám ale problém s žánrovým zařazením, a taky s flmy, u kterých nemůžete hlavnímu hrdinovi fandit, protože je mimo zákon. Tady western velice rychle odbočil do zvláštního směru "bude to znásilnění nebo romantika?", aby se potom všechno úplně otočilo a vy nevíte jestli se smát nebo divit, a na konci to stejné. Nepřišlo mi to ani vtipné, jako spíš smutné a reflektující sílu médií. Ireland bych nahradil někým s větším sex appealem.