O válce (2008)

Trochu se mi zdálo, jakoby si někdo chtěl hrát na francouzského Larse von Triera, ale nějak se mu to bohužel nepovedlo. Film je nasycen nepříliš chutným mystičnem pramenícím z jednoho nešťastného zaklapnutí víka rakve a ústícím v neplacený kurz úchylné psychedelie. Bertrand, filmař, který původně chtěl točit film z prostředí pohřební služby, je zmaten nečekaným zážitkem, který chce zopakovat jinými prostředky. V tom mu má vypomoct Charles uvedením do jakési obskurní komunity. Následuje nezajímavé, dvouhodinové nudné a nicneříkající nic, které skončí nijak. Když kamera dvakrát zabrala formaci letadel přelétávajících nad Bertrandovou hlavou, ztratil jsem naději, že něco z filmu ve mně zůstane. Snad jen vzpomínka na jednu z posledních rolí Guillauma Depardieu.(10.07.2011)

Bizarní, opravdu krajně bizarní snímek. Jste-li vážně pevně rozhodnuti tenhle film zhlédnout, doporučuji vyzbrojit se pevnými nervy. První hodinu jsem naivně čekala, kdy se (sakra) konečně začne něco dít. Druhou hodinu jsem jen nevěřícně hleděla a čekala, kdy a jak tohle skončí.. Film o životě v prapodivné, od světa odříznuté, komunitě, film o nesnesitelnosti všudepřítomného spěchu v dnešní společnosti, film který stojí jen na Amalricovi, film, který prostě nebyl pro mě.(02.07.2009)

Safra safra. Přiznávám se, že trošku lituji své ukvapené odmítavé reakce těsně po skončení filmu. Ono to zase tak špatné nebylo. Ty vtipné a absurdní momenty mají něco do sebe, stejně jako výraz Mathieu Amalrica. Jenže během filmu jsem měla převážně pocit, že druhé zhlédnutí by přicházelo v úvahu jen v tom případě, že bych chtěla vyhrát závod, komu dřív uhnije hlava. Navíc jsem před časem viděla podobně mířený snímekLe Pont des Arts, který mé pochopení pro takové hrátky asi vyčerpal.(08.01.2009)

jo i ne... originální myšlenka jaksi rozpliznutá v pseudointelektuálských žvástech... očekávala jsem po zaklapnutí víka rakve úplně jiný příběh...(19.05.2012)