Nevěstinec (2011)

L'Apollonide ma prekvapilo najmä svojou hĺbkou a presvedčivým zobrazením tzv. najstaršieho "remesla" a stavu jeho pracovníčok, ktoré sú zväčša - ako inak, než v zúboženom stave, ktorý vďaka daným podmienkam vie byť hodne nepriaznivý. Dramaticky ale nevie účinne zafungovať a divák teda sleduje iba niečo, čo mu po výživnej stránke takmer vôbec nič nedá. Príbeh je podaný chladne, aj keď sa výrazne snaží o efektivitu v rámci svojho zasadenia. Po teoretickej stránke má obsah totiž vyoskú predispozíciu na podstatné pohoršenie spoločnosti, ktorá dané aspekty existenice prostitúcie stále arogantne, v rámci vnútorného odporu ignoruje, po praktickej však v tomto prípade nie. V praxi je námet fajn, ale spracovaním nedokáže ani na okamih vybočiť z davu (aj keď náznaky tam sú - jediná krvavá scéna, panna, prijatie novej - všetky sa rázom stratia v slabej atmosfére), aby mohol byť buď nepriehľadnuteľný alebo aspoň hodnotovo potrebný. Pretože o to sa očividne usiluje.

"Smějící se žena? Tvář je zohyzděna." Zadání znělo: Natočit pár velice silných momentů a ukrýt je do dvouhodinového filmu o ničem, s rychlostí děje jeden, dva kopulační přírazy za minutu. Povedlo se. Únavné jak dvě hodiny v peep-show. Čumět takovou dobu do kaleidoskopu, byť kozičkového, na ze střípků se skládající nejrůznější obrazce, bez hlubšího smyslu, to chce pevné nervy. Výsledný dojem: záživné zhruba jako handjob poskytovaný samicí lenochoda. No jo no, holt jsem vybral špatnej podnik, prachy v čudu a rozkoš prakticky žádná. Že já radši nešel za helmbrechtnicemi v některém již vyzkoušeném podniku v Plzni:¶U poupátka.¶U broskvičky.¶Pekelná díra.¶U boubelatého Zajíčka.¶Vlčí klec(mimo provoz).¶Růžová ouška- zde pozor, sice luxusní italský podnik Tinto Brasse, ale s nácky a štěnicemi, proto žádné řeči o politice!¶Jen dva výstřiky v tomhle Nevěstinci.

Pokud se to bere jako přehlídka (aspoň některých) hezkých holek v hezkých šatech a korzetech a kostýmů obecně, tak dobrá, dejme tomu. Občas se objeví na některých místech nějaký ten bobr, to už tolik pohledné není. Pravdou ovšem je, že jsou to dvě hodiny prakticky o ničem. Hrozba zavření bordelu přichází až někde ve druhé polovině a určitě mi nepřipadala jako nosné téma. Opakování některých scén a aspoň pro mě jejich nelogičnost sice možná posílí umělecký dojem, ale na mě tahle stránka moc nefungovala. O třetí hvězdičku se zasloužila hlavně Adèle Haenel, kvůli níž jsem to ostatně asi stáhnul.

Mimo úřední hodiny zavolá asistent a bez prostoru pro vyjednávání oznámí opětovnou návštěvu svého zaměstnavatele. Vám nezbývá nic jiného než nepříjemné čekání, neboť víte, že jeho chlebodárce, tedy zánik,konečná stanice, chcete-li, je zatraceně spolehlivá mrcha. Když dorazí a provede vše potřebné, jako omluvu za neomalenost zanechá dárek. Jelikož posledně jste obdrželi převážně rezonující morbidnost (Nocturama), nyní se můžete těšit z melancholie mířící vstříc letním podvečerním slunečním paprskům.

Nevěstinec zde funguje jako soběstačný svět s vlastními pravidly a vlastní měnou a zároveň jako metafora ne/dobrovolné ženské nesvobody. Dívky otrocky plní mužské fantazie s vidinou vykoupení, k němuž ale nakonec nedojde jejich přičiněním, nýbrž vinou širších společenských změn. Na svobodu se těší a zároveň je naplňuje obavami, ne nepodobnými strachu vězňů z neschopnosti uvyknout podmínkám světa bez pevně daného řádu. Jak přitom ukazuje jediná scéna mimo nevěstinec, během které se dívky dokážou bavit jenom o svých zákaznících, nesvazuje je prostředí, ale vlastní myšlení. Pokračovánízde. 90%Zajímavé komentáře:Jordan, ScarPoul, ClayGirl