Noc, kdy přepadli kabaret Minských (1968)

Toto mi nesadlo. Friedkin takýto prešľap asi ešte nespravil, na komédiu málo vtipné a príbehovo plytké. Obrovské sklamanie.2/10

Doplňování si filmografie Normana Wisdoma mě nečekaně zavedlo i k návratu k Williamu Friedkinovi – režisérovi, jehož starší filmy se mi až na jednu výjimku vždy hodně líbily... a tady jsem si znovu potvrdil proč. Už během začátku plného sestřihů barevných i černobílých záběrů, vrstvením expozicí, hrátek s vizuálem během titulků, nadsazeného vypravěče a prostřihů na živý orchestr jsem sdílel stejné nadšení, jakým zřejmě oplýval i Friedkin ve víru čisté nezávislé filmařiny během natáčení a posléze ještě s dalšími nápady ve střižně. Film, jenž často připomíná záznam kabaretního večera, je postupně obohacovaný o stále větší množství zákulisních scén a tím vedle zážitků ze samotných vystoupení uprostřed vybroušené retro atmosféry začínáte vnímat i mozaiku dějových střípků, jež se časem mění v plnohodnotné dějové linie. Skvěle se tu pracuje i s náznaky příchodu zvratu, když osudný večer začíná neklidně zrychleným sestřihem záběrů, příp. když jeden z komiků začíná na jevišti zapomínat text a průběh představení se mění v nepředvídanou improvizaci. V kontrastu k napětí i dramatické momenty dokáže Friedkin leckdy vypointovat v duchu grotesky, aniž by shodil úroveň filmu. Robards, Wisdom i „zákulisní“ Elliot Gould odvedli špičkové komedianství ...a Britt Ekland se díky sólu na závěr stala přímo nezapomenutelnou. V té báječné atmosféře možná budete po hodině a půl žasnout i nad něčím, co již dnes nemusí způsobit takový skandál. Protože vy díky Friedkinovi nebudete v roce 2025, ale pocitově takových 100 let zpátky, max. s pomýšlením na to, že jde o filmové šedesátky... a to, čeho se dočkáte, může znamenat v obou kontextech NĚCO! Poslední minuty jsem čuměl s otevřenou pusou natolik, že se mi ji po skončení těžko zavíralo. Ale uznávám, že u tohoto filmu asi hodně záleží, jaký máte vztah ke kabaretu, varieté a jevištní komedii. Což já jako dítě miloval a zjišťuji, že v provedení na úrovni mě dokáže potěšit pořád. A potěšil mě i tento malý velký film o úspěchu a pádu jednoho kabaretu.[90%](05.01.2025)

Podivně koncipovaný - viceméně sentimentální - pohled na burlesku a šantánovou kulturu 20. let minulého století vůbec. Jediným tahounem je filmu příslib (nepokrytě avizovaný hned v prvních minutách snímku), že ta líbezná a svůdně nevinná dívenka vynalezne striptýz. Kdo by si na to nepočkal, že? :-)(14.11.2008)

Smekám před odvahou, se kterou se Mademoiselle Fifi (Britt Ekland, jinak také "bond girl") v kabaretu odhalila, přeci jen v době vzniku filmu ženská ňadra moc často na plátnech nevidíme.___Noc, kdy přepadli kabaret Minskýchje film s velmi zavádějím a snad i mnohoslibným názvem, po jehož zhlédnutí nás čeká rychlé vystřízlivění. Hodnotím jej plně v kontextu filmů britského komika Normana Wisdoma, byť se tentokrát jedná o USA produkci. A jako takový, a snad právě proto, nemůže ve srovnání, s především staršími počiny tohoto herce, uspět. Velmi plytký děj je ještě umocněn prapodivným střihem, který se mi ale vůbec nelíbil a jehož logika mi zůstala až do konce utajena.___U Wisdomových komedií si divák rychle navykne očekávat fůru legračních gagů, což se ale v Minských nekonalo. Norman je ve filmu hodně vidět, ale tentokrát není hlavní hvězdou (kdo jí teda ale je?), což snímku hodně uškodilo.(28.10.2008)

Kvalitně obsazená komedie. Kabaretní vystoupení před koncem korunuje gradující první striptease na scéne.(50%)(10.11.2025)