Nevítaný dědic (1962)

Celkem pohodové koukaníčko s oblíbenými herci, s typickým francouzským hudebním motivem na akordeon v pozadí. Lino Ventura je zde jako obvykle úžasný, se svým typickým charismatem, k tomu i často s nákažlivým úsměvem. Navíc hraje toho svérázného námořníčka s čepicí a cigaretou v puse tak, že vám v paměti jeho Emil v žádném případě nedokáže splynout s Venturovými postavami z jiných filmů a nejen v několika groteskních situací opět rozevírá široký herecký rejstřík. Potěší i další setkání s Pierrem Brasseurem či Annie Girardotovou, kteří jsou zde pro Venturu ojedinělými, přesto důstojnými spoluhráči. Rád bych dal vyšší hodnocení, jenomže mimo tří zmíněných herců měNevítaný dědicuž prakticky ničím dalším výrazněji oslovit nedokázal a každý z těchto herců má na svém kontě určitě hromadu lepších filmů. O režisérovi La Patellièrovi, od něhož mě tento měsíc nadchliBurziáni, lze napsat asi to samé. Samotná zápletka o dědictví, přetřásání rodinných vztahů po letech a jedném neobvyklém milostném příběhu při tom měla v sobě potenciál ke zdařilé komedii, stejně tak k hlubšímu dramatu, jenže připadalo mi, jakoby se Patellière nerozhodl, ke kterému z těchto dvou protikladných žánrů se chce více přiklonit, resp. skutečně působivou tragikomedii v obou směrech vytvořit úplně nedokázal. Jaksi ten film celkem slušně ubíhal více i méně zajímavými scénami a najednou došel k závěru, aniž by se cokoliv výraznějšího na ploše 100 minut událo. Ani zklamání, ale mimo oblíbeného Lina ani nadšení.[65%](26.08.2021)

Film místy působí trošku zmateně. Nicméně herecké výkony obou hlavních představitelů, které vynikají hlavně v jednotlivých scénách, ať už v přechodu přes louži nebo třeba v dialogu v přístavu přece jen posnují tenhle kříženec komedie a dramatu do vyšších pater, když si k tomu připočtu ještě kvalitní "zakončení po francouzsku" nenám žádný velký důvod k nespokojenosti.(17.06.2013)

Solidní temné rodinné drama podle Simenona, s Michelem Simonem, Venturou a Girardotovou.(19.03.2025)

Za najlepsie filmy Denysa de la pateliera povazujem Taxu z Tobruku a tetovany -tento je ale lahsi nadpriemer z jeho tvorby. Hlavne Vino Lentura a Annie Girardot to sliusne tahaju, riesia sa veci ako dedicky podiel a veci okolo toho. Komedia, ktora ma obcas aj zaner dramy . 76 %(24.03.2019)

Spojení Girardotové a Ventury předurčuje kvalitu snímku. Snímek osciluje mezi komediální polohou, když se Emile snaží svoji milou přenést v opilecké pýše přes kaluže, a dramatickou, když ji odváží "k matce". Hodně zdařilé.(15.05.2011)