Nestřílejte! (2018)

Smutný příběh točící se děsivých událostí, jenž se staly před mnoha lety v Belgii a které dodnes zůstaly nepotrestány. Jak je to možné? Na to se ptají nejen pozůstalí obětí, autoři tohoto filmu, ale i samotní diváci. Korupce, zastrašování, přehlížení – to se děje snad v každém státě světa, proč ale muselo tolik lidí zemřít při „rádoby loupežích“ a proč nikdo nebyl nikdy potrestán…Film nemá zrovna nejakčnější tempo a jde spíše o pomalu plynoucí drama s několika silnými momenty (chlapcovy vzpomínky, co se stalo v obchodě + masakr několika lidí) a jeho boj o uzdravení – dědova snaha pomoci chytit vrahy své rodiny, leč marné snahy – přesto se nevzdal až do smrti…). Dokážu pochopit ty, pro které tento film asi moc atraktivní nebude, ale rozhodně stojí za větší pozornost, už jen díky svému obsahu a odkazu…70%

O celé téhle kauze jsem vlastně nikdy neslyšel. A musím konstatovat, že ten film mi to moc neosvětlil. Po přepadení, o kterém film pojednává, se celá ta banda rázem jakoby vytratila, už žádnou další akci nepředvedla? Že nikdo nikdy nebyl dopaden, by se snad dalo i pochopit, ale nějak jsem se v průběhu sledování ztratil v tom, jestli to teda vlastně mělo či nemělo nějaký politický podtext, či to bylo či nebylo odněkud organizované? To, že přepadení z listopadu 1985 se ve filmu odehrálo v kulisách, ve kterých byly stromy plné zeleného listí, to je asi bezvýznamný detail, ale já nevím, v Belgii jsem nikdy nebyl, tím spíš v listopadu, tak třeba to tam tak mají...

Veľmi dobre natočený príbeh skutočných obetí útokov bandy zabijakov. Dej sa však sústreďuje na rodinu Davida Van de Steena. Nie je to thriller ale skôr psychologická dráma šmrcnutá politickým thrillerom. Takže veľa akcie a napätia si tu veľa neužijeme hoci niekoľko dramatických scén tu je. Dôraz je skôr kladený na samotnú udalosť a jej dôsledky ako na hlavných hrdinov tak aj na belgickú spoločnosť. 70%

To máte pralinky, čokoládu,… pak uvidíte tenhle film a neodbytně si uvědomíte, že svou proslavenou cukrovinku vyrvala Belgie krvavýma rukama z Konga. Malá, nezajímavá země má hodně temné podhoubí a film to předvádí drsně dokumentárním stylem. Nesmyslné, surové vraždy a urputná snaha zamést je pod koberec, jakoby se nic nestalo a mohli jsme si zase dát pár pralinek. Rekonstrukce děsivých událostí i šíleně bojkotovaného vyšetřování není nic pro milovníky detektivek, protože na konci se nedozvíme, že vrahem je zahradník. Jen tušíme tu špínu a hrůzu a můžeme s obětmi prožívat ještě léta trvající agónii, protože jak se vzpamatovat z takového zážitku? Pro mě velmi upřímná výpověď o zemi a době a rozhodně varování, kdybych snad někdy chtěla Belgii navštívit.

Film je skutočne celkom pútavý a vidno, že bolo odvedeného veľa dobrého remesla. No to nie je hlavný dôvod, prečo dávam 5 hviezd. Je to film, ktorý by malo vidieť čo najviac divákov. Film, ktorý hovorí o našom systéme. Nie o systéme niekde v Severnej Kórei, v Saudskej Arábii, či v Rusku. Hovorí o našich "demokratických" inštitúciách a o kumulácii moci v podmienkach nášho systému. Tentokrát nie je hlavným vrahom nejaký Usáma, či Putin, ale sú to naši zástupcovia, ktorý sa napr. podieľali na zabití Lumumbu a tí, čo sa nepodieľali, sa iba pozerali. Radi poradíme ostatným, ako žiť a pýšime sa nejakou pomyselnou demokratickou vyspelosťou, no sami si s našim systémom poradiť nevieme a zatiaľ v pozadí nenápadne vyhráva zlo a korupcia. Zatiaľ, čo my ukazujeme na ostatných a ubezpečujeme sami seba, že sme výnimoční a nadradení. Tento film aspoň trochu odhaľuje, že nemáme o nič väčšie právo poúčať iných, rovnako ako oni nemajú právo poúčať nás. Nie sú zlé krajiny a dobré demokratické krajiny. Sú iba ľudia, so svojimi dobrými aj zlými vlastnosťami. A ako vravia klasici, keď tí mlčia, víťazí zlo. A platí to rovnako aj pre nás "vyspelé" západné "demokracie".