Dětská hodinka (1961)

Natočeno nejen podle divadelní hry, ale i skutečného případu z první poloviny 19. století a aktuální bude vlastně vždycky, anžto slova mohou ublížit stejně jako činy.  Obě herečky v hlavní roli pak předvádějí naprosto dokonalý výkon, byť na ono bolestivé drama si musíme počkat až prakticky do poslední třetiny filmu. A nic mi nepřišlo přehnané, vykalkulované ani strojené, jen upřímně bolestivé.  Rozhodně bych pak ale nepřeceňoval spratkův herecký výkon, ksichtění se, obracení očí v sloup a soustředěné zírání bylo otravné svou nepřesvědčivostí než čímkoliv jiným. Zaplaťpámbů, že měla babičku, která věděla, jak se hraje morální debil. Jen lehce ambivalentní čtyřka.

Snímek, kterej ze svýho hustýho pekla neztratil nic ani po šedesáti letech! Nedovedu si představit jakej poprask musel způsobit v r. 61, možná víc než kvůli lesbickému tématu pro vostrý rozmetání zažité představy o dětské nevinnosti... Každopádně se tenhle Wylerův klenot -s excelentníma Audrey, Shirley, Fay a dost přesvědčivym spratkovskym zlem Karen Balkin- může směle zařadit hned do závěsu za ta nejlepší dramata jako Virginie Woolfová, Kočka na střeše, Zabitej ptáček nebo 12 rozhěvanejch chlápků!

Musím přiznat, že od Williama Wylera jsem čekal větší kvalitu a hlavně hutnější atmosféru. Kromě jedné jediné scény je totiž tohle drama s lákavým námětem až příliš poklidné a emočně ploché. Tlak mi zvedl akorát ten prolhaný spratek, který by si zasloužil zliskat mokrou hadrou. Nikdo jiný se k jejímu výkonu ani nepřiblížil. Audrey Hepburn si odehrála svůj průměr a Shirley MacLaine ji sice zastínila, ale její strop je taky jinde. Ke čtvrté hvězdičce jsem se přiklonil jen díky tomu, že průměr to prostě není. Jenže potenciál byl mnohem výš, takže úplně spokojený být nemůžu.

Od Wylera bych po geniálních filmech Velká země a Ben Hur čekal mnohem více. Námět o dvou ředitelkách soukromé školy, které jsou na malém městečku obviněny z lesbické lásky není úplně zlý, i když mě přijde že i v těch 60. letech by si většina lidí řekla "no a co?" Zpracování je ale naprosto teatrální melodrama v pár kulisách, kdy mě zklamaly obě herečky. Audrey Hepburnová nemá moc co hrát a Shirley MacLaineová sází na naprosto přehnané, hysterické emoce, za ten její výstup na konci jsem měl chuť dát 2*. James Garner je do počtu. Zachraňuje to pár vedlejších postav, zejména naprosto odpudivá holčička Mary, které by člověk přál něco opravdu hnusného, například pedofila. A také překvapivé završení příběhu, který ale svým zpracováním vypadá spíše jak z 30-40. let.

Ostře inscenovaný film, který se postupně proměňuje ve vzrušující a komplexní konfrontaci se sociálními předsudky, jejichž významemWylerdává jasně a zřetelně najevo, jak zničující a devastující účinky mohou mít. Bezcitná a zlověstná dívka, která svojí ukřivděností a pomstychtivostí šíří lež olesbickém vztahubezbranných a nevinných učitelek soukromé dívčí školy, které se dokážou těžko ubránit a vyhnout následné zášti okolního světa. Po celo svoji dobu v každém záběru a rozestavení jednotlivých postav detailní a promyšlené, ve snaze co nejefektivněji převézt na diváka právě aktuálně probíhající vnitřní emoce každé z postav.Audrey HepburnaShirley MacLainepředvádí společně skvělý výkon.