Napoleon (1960)

Když byla v tomto akademicky natočeném a v záplavě slov utopeném filmu scéna Napoleonovy korunovace jednoduše odvyprávěna před příslušným modelem a dojatým služebnictvem, napadlo mě, že Gance podobně "geniálním" způsobem zinscenuje i bitvu u Slavkova, aby nemusel herce vůbec vyvádět ze studia a ušetřil za kompars. Nestalo se tak, i když je pravda, že z více než dvouapůlhodinové stopáže je skutečně exteriérových scén tak na deset minut a jejich návaznost na ty studiové působí v průběhu bitvy rušivě. Slabší tři hvězdičky a zlatý (nedoceněný) Ridley Scott.

Během pěti let vzniky ve Francii dva filmy o francouzském vojevůdci. V tomhletom snímku, který se na rozdíl o pět let staršího, zahrál Napoleona bravurně Pierre Mondy (Sedmá rota). Oba dva filmy spojuje i Jean Marais. Tenhle film se zaměřuje jen na největší slávu Bonaparta, tedy období bitvy u Slavkova. Tím, že se oba snímky téměř ze stejné doby vzniku nazývají stejně, tak lidem se mohou plést a mohou říkat, že viděli tenhle místo toho prvního. Osobně mám radši ten starší snímek, který je bohužel složitější vidět. Tento sráží trošku i nový český dabing.

Film zachycuje poměrně podrobně období let 1801-1805 a události, které nakonec vyvrcholily bitvou u Slavkova. Vyhne se tak zkratkovitosti, kterou se vyznačují některé filmy, které se snaží postihnout celý Napoleonův život. Oceňuji důkladnost, s kterou je film natočen, jednotlivé scény jsou zalidněny množstvím reálných historických postav, zazní zde řada autentických citátů, reálie i kostýmy jsou propracované, postavy hovoří příslušnými jazyky. Ačkoliv je samotná bitva natočena částečně studiově a pozadí občas vypadá uměle, přesto celkově působí poměrně autenticky a lépe než v některých novějších filmech. Velké množství komparsu i koní dodává scénám na přesvědčivosti. Škoda vynechané scény korunovace, u takto výpravného a pečlivě natočeného filmu bych to nečekala. Osobně mi trvalo poměrně dlouho, než jsem si zvykla na Pierra Mondyho v roli Napoleona. Hraje sice s obrovským nasazením, ale hlavně v první polovině filmu mi vzhledově moc neseděl a chybělo mi u něj určité charisma. Později v samotných scénách z bitvy už působil věrohodněji. Celkově je to podle mne pozoruhodný film, dobře plyne, přes svou délku nenudí  a je historicky poměrně věrně zpracovaný.

Dnes už se opravdu točí jinak, vykreslit Bonaparta jako cholerického nervózu je jedno s klišé čímž jeho odpůrci argumentovali. Beru v potaz,že filmů s Napoleónem bylo pomálu a spousta dokumentů a studii ještě neexistovala. Prostě rok 1960 se nezapře, kostýmy byly na 1 originální dabing je cool jinak už je  vše jen starožitnost

Dej stopážou premršteného filmu sa dá rozdeliť na dve polovice. V tej prvej sa riši Napoleon (v celku dobre obsadený) a jeho cesta na francúzsky (samo)dosadený cisársky trón, jeho vzťahy s rodinou, jeho záletníctvo a potom nejaké tie prekáračky s Angličanmi. V druhej polovici je to samotná bitka pri Slavkove. Bitka je to prehnane dlhá a celkom sa aj začudujem, ak ju niekto dokázal dopozerať s plným sústredením. Obsahuje síce veľké davy vojakov a početnú streľbu, odohráva sa však iba v štúdiu (to vlastne celý film), čo nepridáva na atmosfére a akcia veľakrát pozostáva viacmenej iba z toho, že sa z jednej strany štúdia presunie rota vojakov na druhú stranu štúdia. Viac zaujme niekoľko drobných rolí v podaní svetoznámych hercov ako Orson Welles, Jack Palance či Jean Marais. Inak, Napoleon je opäť z pohľadu Francúzov predostrený ako čestný hrdina a vojenský génius, ktorý vraj musel bojovať proti polke Európy, bol k vojne donútený, rovnako ako aj k postu cisára a podobné nacionalistické rozprávky. Historickým reáliám sa tak približuje asi len vojenská stratégia u Slavkovskej bitky.