Konec světa (1931)

Můj první Abel Gance samozřejmě musela být jeho (možná i jediná) sci-fi, jelikož naKolo životaaNapoleona, které mám taky v plánu, budu hledat náladu i čas asi ještě hodně dlouho. Přitom ale z jeho nejslavnějších filmů pár scén znám, tudíž jsem věděl, že nelezu do díla tuctového a zaměnitelného režiséra. A navzdory zdejšímu hodnocení jsem se o Ganceových kvalitách přesvědčil, i když s hodnocením nedokážu jít nad tři hvězdy, což ale vysvětlím za chvíli. Já z toho měl totiž podobný zážitek, jako včera zeZávrati. Formálně naprosto úchvatné, plné atmosférických propracovaných záběrů a chytrých stylistických hrátek - záměrně přehlcená víceexpozice, zamlžené detaily na obličeje postav v konkrétních scénách, prvky francouzského impresionismu rozpracované do epického katastrofického filmu, tudíž poměrně nenáročné záběry ve střihové skladbě míchané s nahodilými krajinovými záběry na oblohu nebo moře, tvořící potřebné významy... Působí to skvěle, je to chytré a až na některé komparzně náročnější scény by se dalo říct, že "vlastně ze zbytků". O promyšleností formy svědčí už úvodní scéna, kdy sledujeme (opět v duchu impresionismu) scénu ukřižování Ježíše, při které není pochyb, že by nebyla z oné doby. Neustálé detaily na obličeje nic neprozrazují a přitom dokáží onen dojem perfektně tvořit. Dokud se po asi dvou minutách neoddálí od dění kamera, přijde první celek a ukáže se, že všechno byly jen pašijové hry. Podle mě je to opravdu nádherně vytvořená a vystavěná scéna. No, a pak tu je příběh, který samozřejmě musí být, jelikož něco ten katastrofický námět musí držet a zároveň v něm musí něco gradovat, jelikož katastrofický film by tehdy těžko mohl být neakční. A tady to přestává být úžasné, jelikož jednotlivé dějové linie jsou tuctové, jejich vývoj poměrně taky a nic nezachraňují ani herci, kteří snad všichni do jednoho své role přehrávají. Sice je mi jasné, že to je Ganceův první zvukový film a s tím se tu teprve učil, ale stejně - zvukový film není stejně vhodné médium pro tak výrazné herectví jako němý film (aspoň podle mě) a o to hůř se to pak sleduje i s přihlédnutím, že tehdy se to prostě "muselo vyzkoumat". Máme tu pak lidi varující, lidi bojící se zániku, lidi popírající vědecká fakta (už tehdy!), přístup bohatých i běžných lidí... A nějak to dohromady sice jde, ale výsledek není zrovna důvěryhodný, jelikož se toho snaží hodně postihnout (v hypotetické situaci přípravy na konec světa) a přitom to nedokáže ústrojně podat. Přitom mi je jasné, že to může být jen možnou zestárlostí ve srovnání s pozdějšími katastrofickými filmy jako třebaVláknaneboDen poté. Filmy o konci světa byly určitým drobným žánrem už za němé éry, ale jelikož jsem žádný z nich neviděl, těžko můžu GanceůvKonec světas čímkoli srovnávat. Čistě divácky jen s tím, co už jsem viděl - a to je opravdu někde jinde, z naprosto jiných dob. Interpretačně to pak může být čistě křesťanský příběh o tom, že Ježíš nás vykoupil z dosavadních hříchů, ale lidstvo hřeší dál a tak přišla kometa mířící si to přímo na zem, coby jakýsi druhý příchod Ježíše - který možná vede k zániku drtivé většiny lidstva, ale není se čeho bát, protože Bůh tu s námi je a je milosrdný. Toto ale vyvozuji hlavně z toho, že se začíná i končí záběry na Ježíšovu tvář a sluncem na obloze prosvětlené kříže, byť na konci je to slunce skutečné. Celkově mi to pořád přijde jako dost zajímavý film, akorát to, na čem stojí všechny jeho klady, je buď nedotažené nebo prostě jen z dnešního pohledu slabé. Přitom ale věřím, že se to dá naprosto užít jen z čistě stylistického hlediska, ale toho já jsem schopný jen u vyloženě experimentálních filmů. Což je taky jeden z důvodů, proč nepůjdu s hodnocením výš. Lepší 3*(12.12.2025)(méně)(více)

No, plácnout pár vět o kometě v rodinném dramatu, neb nic jiného tento film až do poloviny vlastně není, tomu říkám zdravá drzost autorova. Další půle filmu nám z rodinné dramatu skočí na finanční machinace a burzu. Prostě, SF jak noha. Více je škoda slov. Možná by se dalo dát pár plusových bodů za pár scén na Eiffelovce, ale to tak pět.(31.05.2020)

Sic je děj opravdu tak roztomile brakový, jak ho popsal zelvopyr, je ztvárněn příliš zdlouhavě na to, aby se dnes dalo La Fin du Monde sledovat jako guilty pleasure a tudíž většina filmu nehorázně nudí. Nejvíc mě tak na tomto stařičkém předchůdci Melancholie zaujal závěrečný protivědecký nádech, kdy z nějakého důvodu zjevně ti, kteří věří v nějakou modlu, ať už je jí Kristus, Alláh či třeba Buddha, a vroucně se k ní v tu dobu modlí, přežijou srážku země s obrovskou kometou a mohou s pomocí koňského spřežení začít opět obdělávat půdu. A logika prvních dvou bodů nové ústavy, kdy první zakládá celosvětovou republiku a druhý obratem ruky federální evropský svaz, mi těžce uniká...(20.01.2013)

Úvodní titulky označují Konec světa za první francouzský zvukový velkofilm (není to úplně zřetelné, např. Pod střechami Paříže je o rok starší, ale tam zvuku bylo pomálu, a ještě z postsynchronů). Ale to není jediná zajímavost. Vychází z knihy velevýznamného francouzského astronoma Flammariona, který v roce 1893 populárně vědecky a beletristicky zaspekuloval o srážce Země s kometou. Mimochodem knihu jsem před lety četl a je ve stejně šíleném duchu jako film. FIlm je patetický, impresionistický, blouznivý, utopický, drsný. Věhlasný vědec Novalis ohlásí konec světa a je po čase brán vážně. Mně záhadným způsobem přemluví bohatého spekulanta, ať mu dá k dispozici obrovské finanční prostředky. Za ně si koupí majoritu ve všech sdělovacích prostředcích světa a dávkuje informace lidu, ve snaze zamezit panice. Burzy se hroutí, a brzy je obviněn, že zvěsti o konci světa jsou falešné, aby se obohatil. Tou dobou mu začne jít o krk, o který mu usiluje jeho padoušský miliardářský sok v lásce (nechápu, že jim ta nevěrná chlípná odbarvená pijavka za to stojí) i francouzská vláda, která vidí skvělou příležitost, jak vyvolat válku. Z části problémů se Novalis vyvlékne nechutnou úkladnou mnohonásobnou vraždou. Btw. honička na Eiffelovce vypadá dobře. Ukáže se ale kometa, opravdu nelhal... Propukne panika, film má v této fázi neskutečnou šťávu a náboj. Část lidí se oddává chlastacím a sexuálním orgiím (žádná cudná kamera, naturalismus), část nábožensky blouzní, část přísahá, že po odletu komety přeživší založí světovou republiku a federální evropský svaz. A pak dojde ke kataklyzmatu... ||| Pár věcí mi vadilo, jednak tradičně francouzský pocit nejnadřazenějšího státu světa, také prezentování chudoby bez přívlastku jako nějaké ctnosti a naprostá nadbytečnost několika postav. Ale jinak mě Fin du monde velmi příjemně překvapil – k hodnocení nepotřebuje žádné nadržování kvůli dávné době vzniku.(08.07.2012)

Podivná raná sci-fi dnes už vyznívá úsměvně a nudně.(16.03.2023)