Mužská záležitost (1981)

Film asi více zaujme fanoušky cyklistiky, protože tomuto tématu je věnovaná polovina filmu. V té druhé sledujeme jakože psychologický vztah mezi dvěma muži a zkoušku jejich kamarádství, ba přátelství (jako normálního přátelství, nic homo ani gay, mankote - což je děsné, že to v dnešní době vlastně musím vysvětlovat) ve chvíli, kdy jeden z nich je polda a druhý zdá se vrah své manželky. Je to docela předvídatelné, Brasseur, do té doby v roli docela pevně stojící, ve druhé polovině neví, jak svou postavu hrát, takže ji najednou hraje jako pitomečka a bláznaa přehání a přehrává až běda, nu a Trintignantovi stačí se tvářit jako vždycky. Takže ten konečný „střet“ mne nijak nevzal, ani to otočení rolí, kdo je hodný, a kdo zlý v očích ostatních. Poprvdě nejvíc mne zde bavila postava soudce, ale ten žel dostal jen málo prostoru.

Včera na ČT2 a dal jsem tomu přednost před fotbalem Německo - Skotsko. Předposlední moje recenze je na Toma Horna. Uvědomil jsem si, jak je to podobné. Někdo něco (ne)udělal, ostatní(ne)ví kdo a on je ta to (ne)potrestán. Tohle je však velká klasika, která šla v českých kinech. Hodně podobných francouzských filmů jsem tehdy viděl, převážně kriminálky. Konec téhle jsem si asi spletl s jiným filmem s JLT, kde si na konci filmu probodne hrudník vidličkou. Jo, a velmi komický je cyklistický styl komisaře Servolle (Claude Brasseur). Že by to odkoukal od Eddieho Mercxe ? :)

Příběh dvou mužů, prvním jepsychotický detektivkterý zkrátka nemůže za žádných okolností zůstat v klidu, druhým naopak velmi klidný ažslizský architekt(ve tváři nikoli nepodobnýJozefu Kronerovi), jenž se tomu prvnímu snaží dostat do přízně, což se mu přes spolek amatérských cyklistů(inuLe Tour de France...) povede. Spíš než thriller bych volil žánry krimi a drama. Napětí, které má divákovi uvedený žánr přivádět nebo snímkem provázet, je důslednětříštěnochovánímpostavydetektiva, a jestli jsem se otřásal tak jedině představou že za mrazu jezdím v těžkým svetru a s mokrým obličejem na favoritu průměrnou rychlostí 36.125km/h.  Původní hodnocení ve mě uzrálo a musím jednu hvězdu odebrat. Dnes už jde spíš osnímekpropamětníky,kteřímajírádiuvedenéhercez tehdy ještě sladké Francie.

Slušná francúzska kriminálka s dobrou dramatickou zápletkou. Je či nie je dobrý priateľ komisára Servollu vrahom alebo nie. Neustále pochybnosti, hľadanie dôkazov pre a proti, tvoria výbornú psychologickú hru. Produkcia je dobrá a herci ako Claude Brasseur a Jean-Louis Trintignant nie sú žiadni amatéri. Po úvodných vraždách však už opadne napätie a snaha komisára usvedčiť Krepsa skĺzava až ku komédii. 70%

Není to zase tak neokoukaný nápad. Jistě už to použili mnozí. Kde řádí sériový vrah, tam chce někdo udeřit stejně a využít situace. Na definitivní rozuzlení si musíme počkat. Ale do té doby se podle mě vyšetřování trochu táhne a směřuje dlouho odnikud nikam. Jedni policisté se neustále soustředí jen na Faqueta, druhý zase na to, aby ho bránil. A mezitím se točí v kruhu. Na můj vkus to nemá patřičný spád...