Muž a stín (2007)

.....tento Inšpektor Klubíčko bol výrazne lepší ako ten s klavírmi....možno na ten malý tv priestor prekombinované, ale inak fajn, teda až na ten koniec ....ktorý to už moc šrófuje - alebo to mala byť nejaká tragikomická vložka ? ....koniec ja odstrihávam. Keď už si toľko vytrpel prečo by mal.......

Tento televizní snímek je docela zajímavé porovnat s prvorepublikovým filmemVražda v Ostrovní ulicipodle stejného námětu. Ačkoliv scénář Terezy Brdičkové je určitě košatější, ubylo humorných momentů a ani detektiv Klubíčko v podání Miroslava Donutila není tak krásně rozšafný jako Jindřich Plachta. Vcelku prima je hudba Emila Viklického a špatné pak není ani obsazení. Zaujme hlavně šarmantní Vilma Cibulková. Trošku mě překvapil temný závěr filmu, který v tom prvorepublikovém filmu rozhodně nebyl, ale nemohu posoudit, jak to měl v originálu svého románu Vachek.

Klubíčko se dokutálel opět na scénu a s ním i sám Donutil. Máme tu další zapeklitou vraždu, hromadu podezřelých a to myslím doslova, protože počet lidí, kteří by tu starou lichvářskou ludru nejraději zabili, byla spousta, ale povedlo se to jen jednomu z nich. V té záplavě jmen se dalo zprvu jen těžko orientovat, nicméně člověk si zvykne. Objeví se tu celá řada známých tváří, někteří podali slušné výkony, jiní zůstali za očekáváním, ale nakonec se z toho podařila vymáčknout alespoň průměrná kvalita.

Filmy z dob první republiky mám strašně rád, protože mám rád tu dobu. Miroslav Donutil se přesně hodil do role prvorepublikového inspektora. Trochu mi připomínal radu Vacátka alias Jaroslava Marvana. Film nebyl špatný, ale postrádal trochu té noblesnosti. Čekal bych jí více. Zřejmě jí současní herci nejsou schopni proto, že tu dobu nezažili a těžko se jim do ní vžívá. Odpovídají tomu především dialogy.

Je těžké hodnotit film těsně po přečtení knižní předlohy. Informací z knihy je podstatně víc a ve filmovém provedení chybí. Samozřejmě, že tomu tak bývá vždy, ale záleží na scénáři, jak se s tím popere a scénář tohoto zpracování mi přišel jako nejslabší článek. Příběh zůstal tak nějak vykostěn. Jako by se v něm ztratila nosná linie. Vachkem hluboce rozpracovaná psychologie postav zmizela, zůstaly jen ty postavy a přesně chápu, proč se ve zdejších hodnoceních objevují připomínky, že postav je zbytečně moc a nepřehledno. Lidství z nich vyšumělo a zůstala jen jména. Zajímavé by bylo jistě zpracování např. v černobílém provedení, stylem starých psychologicky rozpracovaných filmů jako byl Neviditelný a pod. Taky je škoda, že vymizely vyloženě vtipné scény (obvinění Maurina z ukradení motocyklu...). No a nakonec ten chudák hlavní hrdina, co dělá, nešťastník, pod koly auta? Co mě naopak potěšilo, byla volba herců. Donutil je jako Klubíčko tak přesvědčivý, že nevadí, že až tak moc nekoresponduje s knižní předlohou. Herec si prostě vytvořil Klubíčka vlastního. Pana Zachara si vystřihl Tomáš Töpfer také skvěle a i volba dalších herců byla šťastná. Škoda jen, že neměli příležitost své postavy více rozvinout (Langmajer, Holub a především lichvářka Švormová).