Ta třetí (2001)

Klasická televízna adaptácia milostného viacuholníka. Starý mládenec Jirí Mánek sa stretne s mladou Adélou a skrsnú medzi nimi vzájomné sympatie. Vekový rozdiel je však značný a Jiří je zmietaný pochybnosťami. Adéla má svojich priateľov a zblázni sa do nej aj jeho synovec. Do toho vstúpi ešte Milena, Jiřího kamarátka z detstva. Nedorozumenia eskalujú až do tragického konca. Televízna produkcia nemá dostatočnú dynamiku a dosahuje úroveň slušnej inscenácie. Herecké výkony sú kvalitné ale slabá dynamika na nich kladie vysoké nároky, ktoré neodkážu všetci naplniť. Vladimír Dlouhý a Lucie Vondráčková to zvládajú celkom dobre.

Dle mého nejlepší role jinak slabé Vondráčkové, která zde má ještě i svou přirozenou krásu. Přirozeně, že Dlouhý, jak jinak než perfektně a ani Svobodová se nenechala zahanbit. Moc hezká story ve zkušené režii Kleina, kterému už probíhalo jeho velmi nevyrovnané období. Na plný počet to není, ale pokušení tu je. Skoro 90%.

Havlíčkův román je mistrovskou studií o mužské nerozhodnosti, o spalující vášni, která si dříve nebo později vybere svou daň. Televizní adaptace v režii Dušana Kleina zachovává kontrast mezi sešněrovanou dobovou morálkou a touhou po svobodě ducha a jak Vladimír Dlouhý, tak výborná Lucie Vondráčková dostáli původní autorské představě o rozháraných srdcích dvou poblouznělých milenců se vší hereckou odpovědností, s přesvědčivou jistotou.

Miluju Havlíčkovu psychologickou výpravnost, kde dokáže jedinečně popsat charaktery jednotlivých postav a příběh zasadit do ovzduší poválečných let první republiky. To platí u všech jeho knih a z valné většiny i u přepisů na filmové plátno. Nedávno zesnulý Dušan Klein se této adaptace zhostil naprosto parádně a nebál bych se tenhle televizní film přirovnat spolu s "Kafka to taky neměl lehký" k jeho nejzdařilejším dílům. Dobová atmosféra dýchá z každého záběru, Lucka Vondráčková je až obdivuhodně krásná, odhalená ňadra její půvab ještě zvyšují. Pro mě je to její nejlepší filmová role, klobouk dolů, co tady zahrála. To samé platí o Vladimíru Dlouhém, jehož výkon je zbytečné komentovat. Hudba Emila Viklického tvoří nedílnou součást celku a její dramatičnost kolikrát pěkně nabírá na obrátkách. Pecka! Po dvacetileté repríze musím zvednout hodnocení na plný počet! Stále jsem si po skončení filmu marně lámal hlavu nad tím, kdo je vlastně ta třetí? Až když jsem si to znovu pořádně srovnal v hlavě, pochopil jsem. Naprosto geniální název, zkrátka mistr pera a znalec lidských duší Jaroslav Havlíček. Musím napravit dva resty. Za prvé, přečíst knihu (nechápu, že jsem ji mohl nechat opomenutou, vzhledem k tomu, že mám většinu díla od Havlíčka přečteno) a za druhé, zkouknout ještě stejnojmenný film z roku 1968, jehož je tato verze remakem.

Včerejší noční překvapení. Vzpomínka na Dušana Kleina, kterou jsem nikdy před tím neviděl. Moc hezký tragikomický příběh s překvapivě dobrou Lucií Vondráčkovou a tradičně dobrým Vladimírem Dlouhým. Můj strýc Karel kdysi "po našymu" říkal. "Ja, baby"!!! Jakmile muž přestane uvažovat mozkem, ale tím co má mezi nohama, je zle!