Můj miláček ráže 6,65 (2004)

Bejt Dendy není prdel! Můj miláček ráže 6,65 (Česká distribuce se zase předvedla tpc), tedy "Dear Wendy", je docela bizarní kousek pojednávajíc o lásce k železu. Pacifistická "organizace" se zbraní ve znaku, v srdci i v ruce. Prostě paráda kam se podíváš. Ujetý, zábavný (záleží jak se na člověk dívá) a v jádru smysluplný film s epickým koncem. Zvláštní, ale povedený.

"DRAHÁ WENDY" JE PŘESNĚ TEN DRUH FILMU KDY I TA NEJDOKONALEJŠÍ SLOVA NEPOPÍŠÍ CHUŤ CUKRU NĚKOMU KDO HO NIKDY NEOCHUTNAL. STEJNĚ TAK BUDE I U TOHOTO FILMU ZCELA NA NIC SI TADY HRÁT NA KRITIKA A VŠECH KRITIKŮ FUTRÁL.  ,TENTO ZVLÁŠTNÍ FILM JE  NUTNO VIDĚT A PAK TO BUDE KAŽDÉMU PŘESNĚ JASNO  O CO JDE. STEJNĚ JAKO S TÍM PŘÍKLADEM CHUTI CUKRU.. SÁM BUDE PŘESNĚ VĚDĚT O ČEM JE ŘEČ AŽ TO OCHUTNÁ  ALE ŘEČÍ  NEDOKÁŽE SNÍMEK POPSAT UŽ NIKOMU DÁL. . PRO TEN FILM NENÍ ZAŘAZENÍ, ŠKATULKA, DEFINICE - PROSTĚ NIC. NENÍ TO NEJSKVĚLEJŠÍ FILM... ALE URČITĚ JE VÝJMEČNÝ.

„Clarabelle byla naše hospodyně. Měla taky svou hlavu a s tátou bojovala zuby nehty. Nehledě na to, jestli ho rozzuřila, říkala, že její chlapeček je na práci v dole moc citlivý a slabý s těmi svými hubenými pažemi. Má fantazii a jednou přijde s myšlenkami, které spasí svět. O tom nepochybovala.“Jen aby se Clarabelle malinko nespletla… Má očekávání od díla nebyla z nejvyšších a počítal jsem s tím, že to pro mě nejspíš bude prozatím nejslabší Vinterbergův film. To se potvrdilo, ale nemůžu říct, že by mě snímek nebavil. Dear Wendy je hodně zvláštní satira. Jistě, v mnoha směrech absurdní (už jen ten pacifismus se zbraní v ruce), ale má cosi do sebe. Problém je, že od chvíle, kdy se zvrhne akce s Clarabelle, věci přestanou dávat smysl a kvalita filmu jde strmě dolů. Samotné finále je pak bohužel až úsměvné. Škoda promarněného potenciálu filmu, takhle to bude jen na lepší průměr.„Měl jsem pocit, že by ses trefila do terče i beze mě. Jedno je jisté, bez tebe bych to nedokázal. Ale od toho už přátelé jsou. Aby se doplňovali. Byli jsme jedna bytost, Wendy.“

Von Trier a Vintenberg sa pohrávajú s westernovými konvenciami a prinášajú moderný western s klasickou záverečnou prestrelkou na námestí a šušľajúceho Billa Pulmana ako typického amerického šerifa v zapadákove, o ktorom nikto nikdy nechyroval. Dáni reflektujú americkú posadnutosť vlastníctvom zbraní a akosi pod prúdom deja a emócií mám dojem, že nie tak úplne chápu celkový problém a tamojšiu mentalitu. Každopádne ide o originálny počin, ktorý stojí za pozretie, ale je asi skôr určený pre milovníkov Dogmy a porušovaniu jej pravidiel, ako aj pre fanúšikov oboch tvorcov.

Zpočátku mě to hodně chytlo, ale s každou další minutou mi docházelo, že je ten koncept opravdu až tak dopředu a že opravdu nenabídne nic víc než to, s čím začal, ani hlubší rozvinutí své myšlenky okolo přehnané americké posedlosti střelnými zbraněmi. A popravdě tu myšlenku ani pořádně nedotáhne do konce, jelikož se to v závěru jaksi zalekne a místo nějakého jejího uzavření nebo pointy naservíruje jakousi absurdní westernovou akční střílečku. Že ten film moc nefunguje není primárně Vinterbergův problém, ten se z toho už jen na základě poutavé filmařské stránky snažil dostat nejvíc co to šlo, ale Trierův scénář stojí za prd. Podobně jako v Království se tu snaží neustále propojovat drama a absurdní komedii, ale působí to víc nesourodě než tam a v tom vnímám hlavní problém, jelikož tenhle film se, na rozdíl od Království, neodehrává v žádném bizarním světě plném bizarních postav, ale v realitě. Ty vtipné scény samy o sobě pobaví, ale s celkem fungují jen zpočátku a závěr pak už pokazí úplně. Má to zajímavé téma, ale zasloužilo si hlubší, nejednostranné a ne až tak nepřekvapivé zpracování, protože takhle zde vyniká hlavně dojem promrhaného potenciálu, než cokoli jiného. Btw, celkem mě pobavilo několik podobností s vývinem děje v Chlastu, až teda na to, že tady se to celé zvrtne do něčeho špatného. Slabé 3*