Modrý Panter (1965)

Eurospy s příjemně decentním nádechem parodie. Máme tu MacGuffin, kolem kterého se točí příjemný příběh, který není zbytečně překombinovaný, ale na druhou dostatečně výživný, aby si filmaři nemuseli každých pět minut pomáhat akční scénou. Celého to hemžení několika tajných agentů kolem „nevinné“ Marie-Chantal je docela zábavné. Ona sama je vlastně netypická hrdinka, protože si nejednou dokáže sama poradit. Jenže co naplat, přes tyto a další chvalitebné věci je film nějaký… neslaný, nemastný. Je třeba těžké pochopit, jak se podařilo natočit Maroko nudně, když scéna na súku byla skvělá. A ačkoli se padouch postará o slušný dějový zvrat, pořád není dost padoušský na správného eurospy padoucha a příliš ujetý na realistického záporáka. Škoda, celkově je to docela pěkný film a hodně dlouho jsem váhal mezi **** a ***.(29.07.2025)

Nazhaveny som bol filmami od rezisera Clauda Chabrola, a to konkretne filmami Le Tigre aime la Chair Fraiche 1964 a Le Tigre se parfume a la dynamite 1965. Tuna uz ma cakalo sklamanie, teda ani nie sklamanie, skor sivy sedivy, nudny priemerny ukecany film s nudnou zapletkou, neprehladnymi scenami .....a neznamymi hercami : 52 %(25.08.2020)

Z počátku je to poměrně nepřehledný. Ve filmu se z ničeho nic vyrojí tajnej agentů jak psích hoven v parku a orientace je téměř nemožná. Naštěstí Marie je krásná herečka, takže jsem se konejšil pohledme na ní a trpělivě čekal, až se to rozplete a zjísítí se kdo je kdo, což se postupně stává a film tak začíná být docela zajímavý. žádný ultra napětí se sice nekoná, ale pár dějových zvratů film příjemně oživí. Ovšem musím se pozastavit nad neuvěřitelnou naivitou úprku z kutlhochu Kha, to jsem se fakt musel usmívat. Stejně jak nad dvojící sovětských agentů tatínek - syn, kde tomu šéfoval asi desetiletej synek. To už bylo těžce mimozní.(06.10.2013)