Opojení mocí (2006)

Syžet korumpujícího průmyslového magnáta (navíc namočeného do vládní politiky) a neústupného soudního vyšetřovatele bylo ve francouzské kinematografii zpracováno nejednou (připomeňme kupř. Cayattea, Costu-Gavrase či Boissseta) . Chabrolův film byl pro mě zajímavý především hereckým výkonem Isabelle Hupertové (ale i Maryline Cantové) a gradujícím se dramatickým dějem.

Poměrně dobrý film, v němž jsem se dokázal přes všechny pletichy, které tu byly naznačeny, poměrně dobře orientovat. A protože jde o film skutečně závažný, kdysi by se řeklo "společensko-kritický", tak dávám čtyři hvězdičky. Prostě píchat do vosího hnízda se nevyplácí, tak to chodilo a chodí všude, spravedlnosti se nedosáhne ani tvrdohlavostí a silnou povahou, když proti vám stojí mafie spojená s ekonomicko-politickými špičkami společnosti. Mnozí lidé nad tím v pohodlí svých domovů a hmotného zajištění zlomí hůl s heslem "co tě nepálí, nehas". To já dost dobře nemohu, já se tím trápím.

Z cakaneho vyletu za stratenym umenim franko- a italofonnych politthrillerov sa vyklulo cosi ine: pretoze vsetko sa meni a voda plynie, tak sa plynulo presuvaju i kanony a postupy, to co sa hovori a ako sa to hovori. A tak tu mame jemne kontemplativny, chvilami pregnantne zabavno-ironicky nacrt veci, trochu i naznak studie kontrastu medzi muzskym a zenskym principom. Stava sa zo snahy neopakovat stereotypy stereotyp, alebo ide len o prezleceny klasicky Western, John Wayne v kalhotovom kostyme neohrozene miznuci gen Sonnenschein – „die können mich alle mal“? (videne v nemeckom dabingu). Objektivne dobre, to jest nie vynikajuce, ale da sa to zobrat i z pozitivneho hladiska: radsej desat malych zabavnych veci, ako jedno anticke veľdielo (obvykle).

Chabrolove filmy posledných rokov často na prvý pohľad takto pôsobia: nedotiahnutý, mdlý scenár, žiadna extra vypointovaná záležitosť, či odhalenie. Šokové dráždidlá tohto druhu sú charakteristické skôr pre mainstream, no režisér chce do neho vtlačiť čosi navyše. Skôr ho zaujíma dostanie sa pod kožu mechanizmom fungovania bohatých a mocných a odkrývanie ich vzťahových motaníc v rámci svojskej morálky, ktorá zakryje akýkoľvek zločin. Dnes si sledovanie jeho filmov touto optikou vychutnávam a teším sa na ne. Mnohé ostáva nevysvetlené, pootvorené, na domyslenie. Podobne aj tu: Razantná vyšetrovateľka tne do korupcie v štáte, ale nedozvieme sa, kto boli tí muži s hrubánskymi cigarami, ktorí si pri poháriku čosi povedali a na druhý deň vyplašený predseda súdu - zamestnávateľ hlavnej hrdinky - skákal podľa ich koktejlových dohôd. Ostávajú len v hmle ukryté neurčité oslovenia "senátor", "bankárov syn" a pod. Pozadie ostáva ukryté, podobne ako v prípade záhadného pokusu o samovraždu v závere a "náhodného" stretnutia vyšetrovaného a vyšetrujúcej na chodbe jednej nemocnice.

Rutinní zpracování tématu, jehož je Huppertová ozdobou.(max.50%)