Laně (1968)

Kamera: Claude Zidi :-)
Nuda je téma, které se v (nových) vlnách často vracelo a pomineme-li Antonioniho, nejvíc měl k tématu co říci Claude Chabrol.
V Laních se nápadně půvabná Stéphane Audran nudí střídavě v Paříži a v prosincovém Saint-Tropez. V časech bez televize a sociálních sítí se musí spokojit s šaškárnami vydržovaných dekadentních buzíků, hraním karet, procházkami vlastními loděnicemi a sexuálními styky s pouličními umělkyněmi.
Když ménage à trois záhy na plný počet doplňuje J.-L. Trintignant, pokračující nudu nasycuje osvěžující dusno.
Laně nejenže jsou film o nudě a o tom, k jakým hrám a koncům může zoufalství nudy vést. Vlastní nudou zároveň diváka do prostředí nudy vylidněného letního letoviska (fascinující topos, mimochodem) vtahují. A nakonec dokáží na nudu vrhnout vlastně ještě docela lichotivé světlo.

Ony dve boli podľa mňa skôr len krehkýmilaňami, ako povedzme, že náruživýmilesbičkami, a to snáď i napriek tomu, že zo začiatku mali k sebe naozaj veľmi blízko. • Táto, akosi z mojej strany zvláštne poňatá "chabrolovka", mala k priamej dispozícii jednakprológ, ale zároveň ajepilóg, a vskutku ešte zrovna i niečomedzi tým, čo by mohli kľudne reprezentovať i ústredné protagonistky v podobeFrederikysWhy, a teraz si následne pozorne všimnite úplne „koncový ypsilon”, čím sa konečne dostávam k podstate samotnej, scenáristickej veci, ktorá sa divákovi postupne rozprestiera na filmovom tanieri, z ktorého mimochodom si trochu odhryznúť, asi nie je práve najlepší nápad? • Ak predsa čosi málo naznačím, tak maximálne možno len to, že doterajšia, stabilizovaná rovnováha ženských vzťahov, sa s príchodom architektaPaula Thomasa, jednoducho extrémne narušila, ale zase si asi netrúfam tvrdiť, že sa tým pádom vytváral akýsi„milostný trojuholník”, aj keď to tak sprvoti vypadalo, skrátka, treba za tým hľadať voľačo viac. • Tentoraz sa jednalo len o slabší, kinematografický príspevok zo strany tohto (thrillerového) tvorcu, ktorý zrejme hneď tak nevytasí všetky svoje „esá z rukávu” ? • A venoval ho svojmu, ako pomaly zisťujem, „dvornému hercovi”Michelovi Bouquetovi. • Nie, v skutočnosti bola jeho»kmeňovou herečkou«Stéphane Audranová, to jest skutočná manželka režiséra, ktorá sa objavila až v rovných25 titulochsvojhomentora, čiže čoraz viacej si začínam všímať jej pestrého hereckého repertoáru, ktorý určite ponúka neúrekom všelijakých možností...

Jo, dve zenske sa zoznamia, do toho im vstupi chlap ...... ja som to pochopil asi takto - rozne umelkyne, spisovatelky, navrharky, veduce predajni a kadejakych prevadzok tuzia po jednom- dostat sa k majetkom a za vodu. Niektorym to staci, niektorebaby potom zacnu pachtit po majetku - s jedlom rastie chut. Taka priemerna, ale vyslovene uvolnena splocenska konzervacka s uvolnenou atmoskou 60. rokov : 69 %

Šabrole! Jen průměr. První polovina se vleče a vleče a nic nenabízí. Chtělo by to střihat a střihat. Film mě dostal do obrátek až posledních 15 minut. Příliš pozdě. Na Stéphane Audran si nezvyknu asi nikdy, i kdyby dostala nevím kolik medvědů či jiné zvěřiny. Ta její kamenná tvář, bŕŕŕ. Překvapil Dominique Zardi, mistr malých roliček. V tak veliké roli jsem ho ještě neviděl. V rámci žánru za 3.

S Claudem Chabrolem jsem až doposud měl vzácně vyrovnanou bilanci, kdy jsem tak nějak dopředu věděl, do čeho jdu a jak na mě jeho tvorba bude působit. Obvykle to totiž bylo na 3 a půl hvězdičky s tím, že jsem se podle nálady, herců a drobných nuancí ve scénáři rozhodoval mezi 3 a 4 hvězdičkami. Jsem si skoro jistý, že na 5* to u Chabrola nebude nikdy, a až dosud jsem předpokládal, že mi ani nezpůsobí nějaké výraznější zklamání. Laně jsou ale první kousek z jeho dílny, který mě zkrátka a dobře nudí. Dějově řídké, psychologicky povrchní a tak nějak unylé. Chápu, že v 60. letech pouhé známky lesbického vztahu a bisexuální orientace musely působit provokativně, ale ta doba, kdy něco podobného šokuje, už je dávno za námi. Zbyla jen přítomnost Stéphane Audran, která měla vynikající předpoklady pro ztvárnění mondén všho druhu a byla výbornou volbou pro postavy unuděných manželek ze střední vrstvy nebo buržoazních paniček. A zbyla i přítomnost Jeana-Louise Trintignanta coby charismatického herce své generace. Jenže ani dva zajímaví herci dobrý film nedělají. Celkový dojem: 35 %